Svůj bílý hrací úbor nechala vyzdobit jen decentním zlatým proužkem.
"Proč by mi to mělo vadit? Na trávu se bílá hodí," tvrdí o třetím grandslamu sezony, jenž v Anglii startuje už v pondělí.
Bílá, bílá, bílá. Říká se tomu all-white-rule. Ne každému je po chuti. Třeba Andre Agassi, někdejší král křiklavé strakatosti, kvůli tomu Wimbledon tři roky bojkotoval. "Ale změnil jsem názor. Dospěl jsem, získal jsem k tomuhle turnaji velký respekt," prohlásil.
Jiní byli z dvorce kvůli nepatřičnému oblečení vykázáni. Nebo aspoň ostře varováni. Problémy měla třeba Američanka Ann Whiteová, která přitom ctí správnou barvu už svým příjmením. V roce 1984 nastoupila ve velmi přiléhavém jednodílném úboru. "Předběhla jsem svou dobu," řekla později.
Předběhla? Co by pak měla říct Francouzka Suzanne Lenglenová v roce 1920: k zápasu přišla v šatech s obnaženými rameny. Toho pohoršení! Podobně jako v roce 1949, když si Američanka Gussy Moranová pod krátkou sukni vzala hedvábné kalhotky s krajkami. Tehdy se o vhodnosti takového modelu vzrušeně diskutovalo dokonce v parlamentu.
Ne všichni se kabonili. Fotografie Moranové byla za jediný týden hned pětkrát na titulní straně respektovaného listu London Daily Express. Lidé si o ní psali. "Popravdě, moc mi tahle aféra nepomohla," přiznala po letech. "Lidé na mě pořád zírali. Okukovali, co mám na sobě. A já se nemohla soustředit na hru."
O 53 let později se musela převléknout Anna Kurnikovová. Kus jejích šatů byl totiž černý. V nouzi si musela půjčit šortky od svého trenéra, kvůli reklamním právům bylo jen třeba odpárat sponzorské logo.
Kde se ta posedlost bílou vlastně vzala? Už na konci 19. století dospěli členové dublinského Fitzwilliam Clubu k tomu, že tahle barva nejlépe kryje skvrny od potu. Od té doby bílá patří k tenisu. Až v roce 1972 ruší all-white-rule první z velkých turnajů US Open. Následují i Roland Garros a Australian Open.
Wimbledon připustil jen mírný ústupek: bílá musí být aspoň na 90 procentech herního oblečení. Ctí to i takové rebelky jako sestry Venus a Serena Williamsovy. Přesto na letošek chystají něco extra. Nejen to, že si po čtyřech letech spolu zahrají na grandslamovém turnaji čtyřhru. Nastoupí totiž s raketami posázenými dvaadvacetikarátovým zlatem.
Takže platí: kdo chce, odlišuje se i na Wimbledonu. Když na to má...
