Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Došlo mu to v teple Srí Lanky. Skikrosař Kraus si chce plnit nové sny

Nyní již bývalý skikrosař Tomáš Kraus se teď stará o Evu Samkovou a dohlíží na Andreu Zemanovou | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

1 2015
Pere se to ve mně, přiznal ještě v létě. Dnes už je jasné, že Tomáš Kraus, jedenačtyřicetiletá legenda a průkopník světového skikrosu, svou bohatou sbírku úspěchů z bílých svahů nerozšíří. "Je to tak, věším přezkáče na hřebík," pravil v pondělí večer v hluku pražského baru, kam na rozlučku sezval dav svých lyžařských kamarádů.

Evidentně jste se rozhodoval dlouho. Byl to těžký krok?
Ani tolik ne. Se skikrosem jsem zažil spoustu dobrého i špatného, ale nakonec jsem si řekl, že čas už nastal. Definitivně jsem k tomu dospěl minulý týden na Srí Lance, kde jsme s kamarádem Jirkou Tichým mapovali surfařské terény pro naši adventure cestovku Snow Nomads. Pod paprsky slunce jsem si řekl, že už toho bylo dost, že mám spoustu jiné práce a doma v Děčíně pěknou rodinu. Proč bych ji měl i nadále týden co týden vystavovat tomu stresu?

Už před časem jste přiznal, že po únorové zlomenině stehenní kosti ve švýcarské Arose se to ve vás pere. Končit? Nekončit? Takže tělo bylo proti?
Dělal jsem, co jsem mohl, do sezony jsem ale chtěl jít jen v případě, že bude forma. Jenže po dvou podzimních ledovcích jsem zjistil, že ani za měsíc se na startu cítit dobře nebudu a že to dobré výsledky nepřinese. Takže proti bylo tělo, a nakonec i hlava.

Nechce se věřit, že by se to odehrálo bez nostalgie...
Úplně ne, ale na druhou stranu přiznávám, že se mi líbí, jak jsem s tou disciplínou vyrůstal a zažíval její začátky. Byl to velmi zajímavý čas.

V listopadu 2002 jste ve francouzském Tignes vyhrál vůbec první závod Světového poháru ve skikrosu, tehdy jste novinku popsal jako motokros na lyžích. Platí to pořád?
Teď už to spíš vypadá jako formule 1 na lyžích. Všichni se řítí za sebou, je to hodně těsné a vyrovnané, rychlost je ohromná. Dost se to posunulo.

Vyhrál jste málem všechno, co jste vyhrát mohl, jen sen o olympijské medaili zůstal nenaplněný. Mrzí to hodně?
Takhle to neberu. Ale podívejte se - támhle sedí Evka Samková s Andreou Zemanovou a obě mají na to olympijské zlato udělat, v případě Evky zopakovat. A když u toho budu trošku přítomný, tak si ten sen splnit můžu. Evce dělám od léta manažera, pomáhám jí shánět peníze, starám se o starty na závodech, různé účasti, kempy. Kromě toho marketingově zastupujeme i český snowboardový tým.

V případě Evy Samkové jde také o to, jak zúročit olympijské zlato?
Taky. Už v mojí kariéře mě bavilo řešit sponzorské záležitosti, ale vždycky je lepší dělat to pro někoho jiného než pro sebe. Přijít někam a říkat, že jejich životní investicí bude, když zasponzorují zrovna mě, to úplně příjemné není. A ani moc přirozené, že? (smích) Sezona je drahá a když nejsou peníze, nemůže být ani klid.

A v případě skikrosařky Zemanové?
S Andreou hned v úterý ráno vyrážíme na první závod Světového poháru do Rakouska. Chci ji podpořit svými zkušenostmi a radami, prostě jí pomáhat. Těmhle záležitostem se teď budu věnovat.

Vaše tělo je mnohokrát vyspravované, často po hrůzostrašných karambolech. Víte vůbec, kolik jste těch zranění měl?
Jeden kamarád mi říkal, že bych mohl dělat předsedu jejich gyps klubu. Každá zlomenina se počítá jen jednou a kdo jich má nejvíc, je šéfem. Ale zjistili jsme, že jsem zase tolik zlomenin neměl, abych mohl být předsedou.

Sjedete si ještě někdy skikrosovou trať?
Asi ano, ale při Světovém poháru asi ne. Spíš to vidím někdy na jaře, při českých závodech. Moje vyjeté body by totiž mohly pomoci zvýšit hodnotu závodu. Když to bude potřeba, tak proč ne?

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze