Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Van Avermaet, Sagan, nebo někdo jiný? Jede se 101. ročník Kolem Flander

KRÁL FLANDER. Peter Sagan se dočkal. Vítězil na Tour, stal se mistrem světa, ale výhra v klasickém monumentu mu chyběla. Až loni na Flandrech se jí dočkal. | foto: Profimedia.cz

1 2017
Je to druhý cyklistický monument sezony, nejoblíbenější a nejkrásnější cyklistická klasika v Belgii - pokud se rovnou nejedná o největší sportovní událost v zemi vůbec - a jeden z nejtěžších jednodenních závodů v cyklistickém světě. Ronde van Vlaanderen, tedy závod Kolem Flander. V neděli se jede 101. ročník.

Zrod tohohle spektáklu celostátního významu se datuje do období těsně přes 1. světovou válkou.

Cyklistika byla v té době v Belgii na chabé úrovni. Zavíraly se velodromy, republikové šampionáty na dráze i silnici přestávaly existovat.

V zemi se vlastně jezdil jediný velký závod - Lutych-Bastogne-Lutych, který se ale odehrával ve francouzské části země. Vlámové supěli a tiše trpěli.

Vyhneš se kostkám? Budeš vyloučen

Rozhodčí závodu Kolem Flander varovali už v pátek cyklisty, že nebudou tolerovat jízdu po chodníku nebo cyklostezce. Závodníci se tak často vyhýbají náročným dlážděným úsekům. Rozhodčí jim aktuálně hrozí, že diskvalifikují každého, kdo se o to pokusí, nehledě na jméno a výsledky. „Když uvidíme jezdce na chodníku, kde získá výhodu třeba jen metr, bez okolků bude vyloučen ze závodu. Bez diskuze,“ říká komisař UCI Didier Simon.

Až do roku 1912. Tehdy totiž jistý Odile Defraye - hrdý Vlám - ovládl Tour de France. A i přesto, že v té době jezdil za francouzský Alcyon, byl symbolem růstu belgické cyklistiky.

O rok později už Karel van Wijnendaele, sportovní editor listu Sportwereldu, uspořádal první ročník závodu Kolem Flander. Měřil 330 kilometrů, startovalo se v šest hodin ráno a po dvanácti hodinách v sedle se radoval Paul Deman.

Zrodila se legenda.

Vrací se Kapelmuur

Oproti předchozím ročníkům se trasa toho letošního s číslovkou 101 mírně změnila. Nebude se startovat v Bruggách, cyklisté místo toho v neděli vyjedou z Antverp na 260 kilometrů dlouhou štreku.

Po úvodních 100 kilometrech, kdy cyklisté zamíří jihozápadně až do Oudenaarde, přijdou na řadu dva okruhy. Ten první má 95 kilometrů a je na něm naskládáno 12 stoupání. Ten druhý má 35 kilometrů a 6 hellingenů.

První z osmnácti kopců přijde na řadu po 115 kilometrech, ten poslední pak 13 kilometrů před cílem.

Většina druhé poloviny trasy je shodná s tou z minulých let, je zde ale i jedna pozoruhodná změna. Stoupání na Kapelmuur. Právě tady v devadesátých letech minulého století a v prvním desetiletí toho současného často Flandry vrcholily.

Šlo o předposlední stoupání celého závodu, až do roku 2011, kdy se organizátoři rozhodli jej vynechat, což vzbudilo spoustu emocí a vlnu zklamání.

Teď se Kapelmuur do itineráře vrací.

Zatímco jeho návrat je vzrušující, pozice v závodě už pak o dost méně. Kapelmuur totiž přijde na řadu jako osmé stoupání dne, už 95 kilometrů před cílem. I proto je nepravděpodobné, že by měl velký dopad na výsledek závodu.

Přesto to bude skvělá podívaná. Klikatá dlážděná silnice vedoucí ke kapličce na vrcholu patří k nejikoničtějším cyklistickým obrazům, je to srdce závodu. Právě tady budou stát fanoušci s pivem v několika řadách.

Rozhodovat se ale nejspíš bude podobně jako loni - na posledních dvou stoupáních dne, tedy Oude Kwaremontu a Paterbergu. Z něj do cíle zbývá osm kilometrů po široké a rovné silnici až do cíle.

Dva pětihvězdičkoví favorité

Favorité? Peter Sagan s Gregem van Avermaetem.

„Ale není to tak, že by to byla podobná rivalita jako mezi mnou a Tomem Boonenem, když jsme oba byli na vrcholu. Tehdy to byl vždycky buď on nebo já, on nebo já. Nic proti ostatním,“ myslí si trojnásobný vítěz Fabian Cancellara.

Jistě, Van Avermaet nemá na svém kontě žádnou výhru v monumentu, Sagan pouze jednu, přesto se zdá, že to bude v neděli souboj hlavně mezi nimi.

Podobně jako v minulosti mezi Cancellarou a Boonenem.

Loni k jejich vzájemnému souboji nedošlo. Van Avermaet skončil během závodu na zemi a zlomil si klíční kost.

30.března 2017 v 20:06, příspěvek archivován: 31.března 2017 v 16:34

VIDEO: Throwback to last year's Ronde van Vlaanderen, when @petosagan showed us all how to win in style! #RVV https://t.co/Bmfjk0CsOL

Pro zobrazen? videa mus?te m?t zapnutou podporu JavaScriptu

Throwback to last year's Ronde van Vlaanderen, when @petosagan showed us all how to win in style! #RVV https://t.co/Bmfjk0CsOL

Patnáct kilometrů před cílem tehdy přišla ohromující ukázka Saganovy síly. Při stoupání na Paterberg ujel zbytku světa a svůj náskok před dotírajícími Cancellarou s Vanmarckem udržel i při následné „časovce“ do cíle v Oudenaarde.

Dočkal se prvního vítězného monumentu.

Tenhle výkon může letos směle zopakovat. Jezdí ve fantastické formě, už letos třikrát vyhrál, šestkrát dojel druhý, dvakrát třetí. Jeho útok na Milán-San Remu před dvěma týdny ukázal, že i letos má sílu na to odjet nejsilnějším mužům pelotonu. A trasa Flander mu navíc sedí ještě víc.

Nejspíš s ním většina pelotonu nebude chtít spolupracovat, ale pokud všem odjede při výšlapu na Paterberg, bude těžké ho dostihnout.

Slovenský cyklista Petr Sagan ovládl třetí etapu italského závodu Tirreno -...
Greg van Avermaet slaví triumf v klasice E3 Harelbeke.

PETER SAGAN A GREG VAN AVERMAET. Dva největší favorité nedělního 101. ročníku závodu Kolem Flander.

Překazit Saganovi obhajobu bude chtít v podobné formě jezdící Greg van Avermaet. Olympijský vítěz je mužem, kterému zatím patří letošní sezona belgických klasik, vždyť už vyhrál Omloop Het Nieuwsblad, E3 Harelbeke i Gent-Wevelgem.

A navíc, Flandry jsou pro něj domovem.

Každoročně jsou pro něj vrcholem sezony, kterému obětuje vše. O to trpčí pro něj byl loňský konec se zlomenou klíční kostí.

I on je, podobně jako slovenský cyklista, velmi silný v krátkých kopcích. Navíc je to velký taktik, má skvělý finiš a oproti Saganovi silný tým, který za ním stojí.

„Sám se navíc cítím nejlépe, co jsem se kdy na jaře cítil. Letos se navíc jede kolem mého domu. I proto si myslím, že je teď řada na mě,“ říká van Avermaet sebevědomě.

Pokud vyhraje, získá po dlouhých letech, kdy často dojížděl na stupních vítězů, svůj první klasický monument. „Znám tyhle silnice nazpaměť, každý den na nich trénuju. V přípravě už toho nemůžu udělat víc. Jsem připraven,“ varuje.

Silný Quick-Step a kdo dál?

Narušit Saganovi s Van Avermaetem cestu za vítězstvím bude chtít tradičně silný Quick-Step. Otázkou však je, kdo z belgické ekipy to dokáže. A jestli vůbec někdo.

„Trojnásobný vítěz Tom Boonen a belgický šampion Philippe Gilbert povedou tým v nedělních Flandrech,“ hlásá stáj na svých webových stránkách.

Tak jednoduché to ale v Quick-Stepu není.

31.března 2017 v 15:36, příspěvek archivován: 31.března 2017 v 16:30

Flanders, here we come! https://t.co/RiW9HgyqNo

Často se zdá, že belgický celek vlastně žádný opravdový taktický plán nemá – tedy kromě toho, aby nevyhrál Sagan. Vždy se snaží zůstat v čelní skupině v co největším počtu a pak děj se vůle boží.

Nejsvěžeji z týmu v posledních závodech vypadá Gilbert. Na Dwaars door Vlaanderen pomohl Yvesi Lampaertovi k výhře svými neustálými útoky, kterými unavil většinu soupeřů. Sám navíc dojel druhý, stejně jako v další klasice E3 Harelbeke. Ve čtvrtek navíc po dvou a půl letech vyhrál etapový závod - Tři dny de Panne-Koksijde.

„Ale na tom nezáleží. Jen neděle se počítá,“ ví sám Belgičan.

Vždyť Flandry jsou pro Quick-Step závodem roku. „Oni ho opravdu milují, žijí pro něj. Když jsem přišel z BMC, slyšel jsem o tom závodu snad 50krát denně. Všude jinde se mluví o Tour, tady ne. Je to v DNA týmu,“ říká Gilbert.

A co by pro belgickou stáj mohlo být lepší, než vítězství na Flandrech jejich belgického šampiona?

Kdo taky jede

Bora: P. Sagan
Quick-Step: Boonen, Gilbert, Lampaert, Štybar, Terpstra, Trentin
Lotto-Soudal: Benoot, Gallopin, Greipel, Roelandts, Debusschere
BMC: Van Avermaet, Oss, Elmiger, Dillier
Cannondale: Vanmarcke, Langeveld
Trek: Stuyven, Theuns, Degenkolb, Felline
Orica: Hayman, Keukeleire, Durbridge
Ag2R: Vandenbergh, Naesen, Gougeard
Kaťuša: Kristoff, Martin
Astana: Breschel, Gatto, Lutsenko
Sky: Stannard, Rowe
Dimension: Boasson Hagen
Lotto-Jumbo: Boom
FDJ: Démare, Ladagnous
Sunweb: Andersen
Wanty: Van Keirsbulck
Vérandas: Devolder
Direct: Coquard, Chavanel
Cofidis: Sénéchal
Willier: Pozzato

Nebezpečný může být i Yves Lampaert, Niki Terpstra bude hrát svůj klasický poker a Zdeněk Štybar bude chtít konečně vystihnout ten pravý moment k útoku. Quick-Step může spoléhat také na Mattea Trentina, pro kterého ale budou vlámské kopce asi příliš obtížné a pochopitelně na Toma Boonena.

Ten už sice postrádá výbušnost v kopcích z let minulých, tu ale dohání svými zkušenostmi. Kdyby triumfoval, stal by se jediným čtyřnásobným vítězem.

Tradičně nebezpečný bude i vítěz z roku 2015 Alexandr Kristoff, který ale sám říká, že nemá takovou sílu jako v minulých letech. Dvakrát už zde stál na podiu i Sep Vanmarcke, na velké vítězství ale tento Belgičan dál čeká. Navíc ho po Strade Bianche trápilo zranění žebra. Je otázkou, v jaké formě se v neděli ve Flandrech vlastně objeví.

Silný tým přiváží do Belgie i americký Trek, za který se představí kvarteto John Degenkolb, Jasper Stuyven, Fabio Felline a Edward Theuns. Nebezpeční budou i domácí naděje Tiesj Benoot z Lotta-Soudal, dvojka Oriky Jens Keukeleire s Lukem Durbridgem nebo Oliver Naesen z AG2R. A zapomenout na nevydařené poslední závody bude chtít rovněž silná letka Sky.

Kdo bude tentokrát nejsilnější?

Tři kruciální hellingeny

Koppenberg – 45 km před cílem. Byl „objeven“ v roce 1976, kdy místní informovali organizátory o úzké dlážděné silnici s brutálním, až 22% sklonem. Dalších jedenáct let pak byl ve Flandrech používán, než v něm v roce 1987 spadl Jesper Skibby, auto rozhodčího mu přejelo kolo a Koppenberg byl ze závodu až do roku 2002 odstraněn. Přestávku si vybral ještě v roce 2007, ale od následujícího roku je znovu pravidelnou součástí Flander. Jde asi o nejtěžší stoupání na trase, které možná nerozhodne o vítězi, ale stoprocentně procedí skupinu favoritů.

Oude Kwaremont – 145 km před cílem, 55 km před cílem a 17 km před cílem. Není krátký, není prudký a není ani celý dlážděný. Ale je dlouhý – celých 2,2 kilometrů s 4,2 procenty, což se rovná víc než pětiminutovému vypětí. Z toho čtyři minuty cyklisté stráví na pavé, kde se jim kosti budou třást.

Paterberg – 51 km před cílem, 13 km před cílem. Hned po Kwaremontu přichází na řadu Paterberg. Má jen 400 metrů, ale je strmý a dlážděný. Nejde o klasickou silnici, kdysi si ji vybudoval farmář pro vlastní zábavu. Chtěl, aby se kolem jeho statku jezdil závod Kolem Flander. Teď Paterberg tradičně lemují fanoušci, kteří mají přístup i k velké obrazovce, na které mohou sledovat celý závod. Jde taky o poslední stoupání na trase, které už zlomilo spoustu cyklistů, kteří měli v nohou 240 kilometrů.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze