"Klub vyměnil smečaře, ale ne všechny, třeba Vlado Katona zůstal," upozornil Kolář. "Zatím ale hlavně běháme v terénu a zvedáme činky. Teprve se dáváme dohromady."
Přesto už Havířovští stihli několik antukových turnajů. "Na to, že jsme ještě moc netrénovali s balonem, jsme hráli obstojně," řekl Pavel Kolář. "V Kojetíně jsme v utkání o třetí místo porazili Zlín. V Bučovicích jsme sice nepostoupili ze skupiny, ale vyhráli jsme nad Budějovicemi a s Duklou Liberec a ČZU Praha jsme prohráli 1:2 vyrovnané zápasy."
Koláře po minulé sezoně zkoušelo také Ústí nad Labem, ale rozhodl se pro Havířov. "V havířovském týmu skoro všechny spoluhráče znám. A pak to tady mám relativně blízko ze Slavkova u Brna, kde žiju, a také ze Zlína, kde chci pokračovat ve studiu." Ostatně ve Zlíně naposledy v Česku hrál. Pak ale vážně onemocněl a než se dal do pořádku, Zlínští si už našli náhradu.
"Zlín už má ustálený kompletní kádr dobrých hráčů, takže tam jsem se už vrátit nemohl," potvrdil. A ve Finsku, kde odehrál minulou sezonu, už zůstat nechtěl. "Chtěl jsem už být se svou přítelkyní a pro ni by bylo hodně těžké sehnat si ve Finsku práci."
Působení ve finském týmu Kokkolan Tiikerit ve městě Kokkola na pobřeží Botnického zálivu ale bere jako dobrou zkušenost, byť šlo o druhou ligu. "Klub je ale ambiciózní, chtěl postoupit do nejvyšší soutěže. Také jsme se dostali do baráže, ale v ní jsme bohužel prohráli 1:3 na zápasy."
Ještě před několika kroky měl Pavel Kolář nakročeno k úspěchům v plážovém volejbale. S Pavlem Rotreklem v roce 2002 vyhráli mistrovství Evropy do 19 let a o dva roky později byli třetí na světovém šampionátu do 23 let. S Martinem Tichým se několikrát dostal do hlavní soutěže na turnajích Světové série.
"Beach už je ale pro mě jenom dobrý doplněk pro šestky," přiznal. Proč? "Na písku se pořád musí každá dvojice prát o místo na výsluní a je to mnohem náročnější na to, abyste se uživili. Šestky už jsou zaběhané, mají svůj systém."
Přesto, když má možnost, hře na písku neodolá. Hrál tak i na nedávném mistrovství republiky doma ve Slavkově u Brna. S Tomášem Božkem skončili devátí. "Na to, že jsme nijak netrénovali a Bóža má problémy s kolenem, to bylo solidní," usmál se Pavel Kolář.
