Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Předlouhá fuška v lyžařské stopě. Knapková míří s běžkami do Jizerek

Mirka Knapková | foto: AP

4 2014
Rok co rok od kamarádů slýchala: Haha, třicítka, to nic není. Kdy už v Bedřichově konečně pojedeš i padesátku? Veslařská mistryně světa Mirka Knapková pokaždé mávla rukou: Až za rok. Teprve letos se rozhoupala, nasadí běžky a v přípravě na další světové bitvy ve skifu "odpíchá" v bílé stopě drsných padesát kilometrů. "Bude to nejdelší závod mého života," srovnávala.

V lodi jezdí sedm minut, když se naposledy rvala s Bedřichovskou třicítkou, sněžilo, stopa byla zapadaná a na sněhu tak 34letá závodnice strávila dvě hodiny. Ale teď! Nejslavnější lyžařský maraton v Česku - Jizerská 50. A nejspíš aspoň čtyři hodiny práce.

„Opravdu to bude dlouhé. Sice každý den trénuju dvoufázově, připravuju se na světové soutěže, ale tam závodím jen dva kilometry,“ připomněla. „Bude to velký rozdíl, jsem sama zvědavá. Je to výzva, ale těším se.“

Třeba i na kolektivní atmosféru, která jí v závodech na vodě schází. Tam má každý svou dráhu a prostor předvést, co umí. „Ale v kontaktních sportech kolikrát nerozhoduje jen výkonnost,“ říkala. „Někomu jsem stoupla na lyže a hned se rozčilovali. Když pak zjistili, že jsem to byla já, tak se zase omlouvali. Ale někteří hobíci do toho jdou opravdu srdcem, to jsem byla docela překvapená.“

Na startu Jizerské padesátky v sobě Knapková možná probudí dětské vzpomínky. Dávno předtím, než se z ní stala atletka a následně elitní veslařka, začínala právě s běžeckým lyžováním. Moc dobře si pamatuje fotku, kde jako šestiletá uhání v zimní bundě a padající čepici.

„A vypadám tam děsně zničeně,“ prozradila. „Ale protože pocházím z Brna, kde sněhu nikdy nebylo, přijeli jsme na závody, dojeli mezi posledními a jeli jsme zase domů,“ vzpomínala.

Lyže dnes využívá v kondiční přípravě. Veslaři totiž v říjnu opouštějí vodu, přesunují se pod střechu, do posiloven a na trenažery. „Ale protože na trenažeru to není úplně ono a běžky jsou k našemu sportu nejblíž, taky se tam zapojují skoro všechny svalové partie, taky je to náročné na dech, nabíráme objem na nich,“ popisovala.

Byť s klasikou, která ji v lednu v Jizerských horách čeká, jako malá začínala, poslední roky se víc skamarádila s bruslením. „Klasiku jsem jela naposledy možná před patnácti lety,“ hloubala. „Asi se s tím budu prát, jsem zvyklá spíš zapojovat nohy, ruce mám asi nejslabší. Ale snad to přinese i něco do mé veslařské sezony.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze