Za cílem padla na tartan a až popadla dech, ledovými kostkami si chladila unavené nohy. „Výkony ovlivnilo vedro,“ říkala splavená.
Takže jak dva dny v Kladně hodnotíte?
Jako veliké trápení, od začátku do konce. Jediná světlá výjimka byl oštěp, ten mě potěšil.
Přitom ho skoro netrénujete.
Ne že bych netrénovala, ale dělám imitace, házím míčkem, píchám oštěp tři metry před sebe. Není to tak, že bych přišla na trénink a házela 50metrové vzdálenosti.
A s druhým místem za Ukrajinkou Kasjanovovou spokojená jste?
No... Já jsem běžela závěrečnou osmistovku strašně pomalu. Říkala jsem si, že to na ni zkusím, i když vím, že je lepší běžkyně. Myslela jsem, že ji uvisím a pak třeba předběhnu, ale ona běžela moc rychle. To se nedalo. I ve své největší formě bych to nezvládla.
Zdá se, že v Kladně vám vyjde každý druhý ročník.
Takže zase příští rok. Ale většinou když se mi tu vedlo, tak mi nevyšel vrchol sezony. Díky bohu za to.
Bojovala jste se stavy, že závod zabalíte?
I když se nedařilo, tak to byl skvělý trénink. Říkala jsem si, že se musím překonat k výkonům, i když to moc nešlo.
Mohlo mít vliv, že jen před čtrnácti dny jste absolvovala sedmiboj v Götzisu?
Je to možnost. Ale to hlavní bylo vedro. Podle mě i mouchy za letu padaly. Ono to není tak hrozné v létě, kdy je vedro pořád, ale jeden den je jedenáct stupňů, další taková palba. I Kasjanovová zkazila výšku, 173 centimetrů je na ni hrozné. A kdyby to teď nedohnala na půlce, tak to taky nebude žádný slavný sedmiboj.
V Pekingu na mistrovství světa nemusí být o moc chladněji.
To vím, ale tam to bude pořád stejné - pařák, vlhko, dusno a člověk se aklimatizuje. Ale tady to bylo z šoku do šoku. Byla jsem uvařená, pořád jsem na sobě měla led, ale když je 60 stupňů na sluníčku, tak se nezchladíte. Byla to sauna.
