Ač v jednu chvíli měla k titulu podstatně dál než Karolína Plíšková, Kerberová si nakonec ve třech setech s českou soupeřkou poradila a stvrdila své postavení nové světové jedničky.
I díky odvážnému úderu, o kterém na tiskové konferenci mluvila jako o rozhodujícím momentu třetí sady, a tedy i celého finále.
V důležité chvíli jste zahrála prudký forhend přímo na čáru. Myslíte si, že byste v minulé sezoně v tak důležitý okamžik měla dostatek sebevědomí na to, abyste si na ten samý úder troufla?
Myslím si, že ta rána byla klíčem k zisku třetího setu. Věděla jsem, že musím trochu zariskovat a poslat míček na lajnu, protože to byla jediná šance, jak výměnu vyhrát. Povedlo se. Z mé strany šlo o nejlepší ránu celého zápasu. Dodala mi sebevědomí porvat se s výzvou, kterou pro mě byl třetí set. Přestala jsem myslet na to, že hraju finále, a soustředila jsem se na samotnou sadu. Říkala jsem si: „Běž si pro ni.“
Co si myslíte, že rozhodlo o vašem vítězství?
První set jsem začala opravdu dobře, snažila jsem se Karolínu rozběhat. Ve druhém byl jen jeden brejk, moc jsem nedoufala, že ho získám. Myslím si, že jsem tak nějak věřila, že dojde na třetí sadu. A v té byl klíčový její závěr, kdy jsem vycítila příležitost a šla jsem za ní.
Na přelomu druhé a třetí sady jste působila odevzdaně. Vaše řeč těla nebyla dobrá. Jak jste se s tím vypořádala?
Máte pravdu, ve druhém setu nebyla řeč mého těla zrovna nejlepší. Ve třetím jsem se s tím snažila něco udělat, ale Karolína je těžká soupeřka, takže to nebylo vůbec snadné. Rychle mi prolomila servis a já si musela říct: „Zůstaň pozitivní. Věř ve svou hru.“ Hlavou se mi prohnaly myšlenky na finále v Austrálii, kde jsem byla v podobné situaci. Ani tehdy jsem neztratila důvěru ve svůj tenis a to samé jsem předvedla i proti Karolíně.
Byl pro vás zápas důležitější i kvůli tomu, že jste se zrovna stala světovou jedničkou?
Samozřejmě, je mnohem příjemnější jít do čela žebříčku a zároveň vyhrát grandslam. To, co se událo v posledních dvou týdnech, je jednoduše neuvěřitelné. Čelila jsem velkému tlaku a snažila jsem se s tím naučit pracovat. Ničemu nepomohlo ani to, že jsem šla do finále proti hráčce, která mě před třemi týdny porazila. Řekla jsem si, že na kurtu udělám cokoliv, abych Karolínu zdolala.
Arantxa Sánchezová či Martina Navrátilová mluvily o tom, že dokud nejste světovou jedničkou, necítíte tak výrazný tlak, ale když se pak první hráčkou žebříčku WTA skutečně stanete, začne na vás dopadat.
Myslím si, že jsem na to připravená. Na tlak jsem si zvykla, hlavně po zisku mého prvního grandslamu na Australian Open. Po australském vítězství jsem cítila obrovskou tíhu očekávání. Když jste světová jednička, každý vás chce porazit, přitom sám nemá co ztratit. Pro mě půjde o novou situaci a zkusím se s ní vypořádat. Na druhou stranu jsem vždy trénovala a tvrdě pracovala, abych se stala číslem jedna. Teď se jen pokusím jím zůstat co nejdéle.
Co jste oproti zápasu v Cincinnati změnila?
Karolína je silná protivnice. Porazila Serenu (Williamsovou), celý turnaj hrála úžasně. Věděla jsem, že tady trefuje spoustu es a že musím počítat s tím, že bude zahrávat hodně prudké údery. Podívala jsem se na její semifinále a díky tomu jsem šla do zápasu dobře připravená. Bylo mi jasné, že musím zahrát svůj nejlepší tenis v rozhodujících chvílích a využívat příležitosti. V Cincinnati jsem byla trochu unavená, tentokrát jsem si řekla, že do finále musím dát všechnu zbývající energii.
Ozvala se vám Steffi Grafová? Jaké její zápasy jste sledovala, když jste byla malá?
Viděla jsem spoustu jejích utkání. A pamatuju si, že všechny byly hodně rychlé. A ano, ozvala se mi v pátek, poslala mi zprávu a přála mi hodně štěstí. Vždy byla mým idolem a mnohokrát jsem jí to řekla. Je to opravdová šampionka. Pro mě je ale důležité jít svou vlastní cestou.
