Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otec mu radil: Měj jednu smeč do poločasu. Barker poslechl a slaví

Anthony Kendall (vlevo) z Ústí útočí, brání ho Riley Barker ze Svitav. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

5 2016
Táta měl pro něj jasnou a zřejmě velmi praktickou radu. Když se dozvěděl, že si syn může díky nové statistice v české basketbalové lize přijít na zajímavý finanční bonus, řekl mu: „Každý zápas musíš mít už v první půlce jeden dunk.“ Riley Barker se snažil poslechnout a teď se raduje.

Pro méně informované: jedna smeč je od této sezony v NBL odměňována třemi body v takzvaném Kooperativa Faktoru a podobně jsou honorovány i další divácky efektní akce jako bloky, přihrávky za zády nebo finty při obcházení obránců. A nejvíc bodů stržil v základní části ligy urostlý kanadský chlapík s chytrým tátou - Riley Barker z týmu svitavských Turů.

Ten vítězstvím v Kooperativa Faktoru podtrhl skvělou první profi sezonu - jako poměrně nenápadný hráč zajišťoval 10 bodů, 6 doskoků a 1,8 bloku za 29 minut. Svitavám navíc pomohl k prvnímu play-off jejich šestileté ligové historie a nejspíš si otevřel i dveře dál do Evropy.

„Byla to velmi dobrá první sezona mezi profesionály,“ zdůraznil 209 čísel vysoký Barker, kterého velice potěšilo i 50 tisíc korun za vítězství v nové statistice. „Je to dobrý bonus k vydařené sezoně a prvnímu play-off Svitav.“

Blonďatý Kanaďan ovšem v Kooperativa Faktoru až do posledního kola nesmlouvavě soupeřil o celkový triumf se spoluhráčem Nicchaeusem Doaksem, který s průměrem 6,97 bodu nakonec zaostal za Barkerem o pouhé tři setiny! Třetí skončil s průměrem 5,6 pardubický Kamil Švrdlík, který inkasoval 20 tisíc korun. Druhý Doaks bral o deset víc.

„S Nickem jsme o tom nemluvili, ale někde vzadu to hlavně teď ke konci soutěže bylo. Dokonce když jsem mu v posledním zápase s Děčínem poslal pas do brejku, hned jsem věděl, že z toho bude smeč a tam jsem si říkal, že jsem mu dal vítězství ve Faktoru. S tou přihrávkou jsem ale samozřejmě neváhal, výhra byla přece jen důležitější,“ usmívá se.

A nikoli poprvé v této sezoně vzpomene na větu spoluhráče Jana Špačka z úvodu ligy, který prorokoval, že buď Barker nebo Doaks Kooperativa Faktor ovládnou.

Když 24letý Kanaďan vypočítává, co mu pomohlo k vítězství nejvíc, nemůže nezmínit pasy spoluhráčů do seběhů na jednoduché dunky. „Na druhé straně hřiště kluci zase věděli, že když je někdo obejde, tak nemusí hned faulovat, protože tam budu připravený s blokem.“

Právě bloky jsou Barkerovou specialitou. Hned v prvním duelu s Lions jich rozdal neskutečných devět! A celkový počet 73 znamená nejen to, že se přiblížil skvělému průměru dvou na utkání, ale také to, že z celkových 287 bodů ve Faktoru ohromných 146 získal právě za „čepice“, které jsou ze všech honorovaných prvků tou nejnáročnější disciplínou.

„Možná jo, možná ne. Spousta bloků k tobě přijde jako na stříbrném podnose a ty šance nejde nevyužít. Je ale pravda, že za každý jsou jen dva body, kdežto za smeč tři, takže jsem musel mít tři bloky na každé dva dunky někoho ze soupeřů. Když jsem ale zkombinoval bloky i smeče, dalo to nakonec dost. Třeba dvě smeče a dva bloky se v zápase dají zvládat, ačkoli opakovat tohle každé utkání není nic snadného,“ uvažuje nahlas.

Fotogalerie

Navíc si je vědom, že právě u bloků dochází i k největším bodovým ztrátám. Proč? „O nějaké jsem přišel, protože v některých zápasech jsem jich měl víc, než jich bylo zapsaných. Nick ale zase neměl zapsané některé dunky. Někdy to je těžké postihnout, protože ty máš ruku na míči, což změní dráhu jeho letu, ale od stolku to nemusí být vidět. Muselo by se to procházet ještě jednou po zápase.“

Barker neumí přesně říct, zda statistiky z první sezony v Evropě jsou nad jeho očekáváními. „Ta jsem neměl velká. Svitavy jsou můj první tým, musel jsem vstřebat, jak se v Evropě hraje, že se tu píská jinak než v zámoří a vlastně pořád jsem se učil. Taky jsem hrál mnohem víc minut než na univerzitě. A celkově těch deset bodů s šesti doskoky a dvěma bloky jsou fakt dobrá čísla.“

Tuři si o osmé místo a tím i o play-off definitivně řekli až v posledním 44. kole domácím vítězstvím nad Děčínem. Po něm věděli, že při shodné zápasové bilanci 17-24 skončí díky lepším vzájemným utkáním před Ostravou. Tu v sezoně porazili dvakrát košem z poslední vteřiny, přičemž všechny tři výhry nad NH byly nejvýš o dva body.

Právě proto nyní na východě Čech slaví první play-off a vůbec neřeší, že před nimi stojí neřešitelné čtvrtfinále s obhájci z Nymburka.

Triumf nad Děčínem byl sedmou výhrou z posledních 14 utkání, což značilo výtečný svitavský finiš.

„Po špatné třetí čtvrtině základní části jsme museli v té poslední vyhrát pěkných pár zápasů, abychom se dostali do play-off, nakonec se to ale povedlo. Před posledním utkáním doma s Děčínem jsme měli osud ve vlastních rukou a dokázali jsme to dotáhnout. Využili jsme absencí klíčových hráčů soupeře a pak jsme to i docela oslavili. Na návštěvě tu zrovna byl i můj agent,“ připomene Barker obloukem, že se blíží konec sezony a s ním i čas hledání dalšího angažmá.

„Nemám nejmenší tušení, kde budu pokračovat. Právě o tom mluvím se svým agentem, kterému maximálně věřím. Uvidíme, jak to dopadne.“

Riley Barker v závěru své premiérové eurosezony také dobře ví, komu děkovat za individuální úspěchy a herní zlepšování. „Z celého roku mi nejvíc dalo učení se od Nicka Doakse. On už v Evropě působí dlouho, spoustu toho ví a jen s ním sedět a poslouchat ho pro mě znamenalo moc. Ptal jsem se ho na názory na různé věci, včetně základů, jak dát míč na zem dost rychle, aby rozhodčí nezapískali kroky, nebo jak využívat různé pohyby pod košem a jak si tam udělat prostor.“

Jak vidno, někdy se vyplatí naslouchat hlasu starších a zkušenějších. A Riley Barker bude nejspíš naslouchat i dál...

Autor:




ABB s.r.o.
Dělník v elektrotechnice a elektromechanik

ABB s.r.o.
kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze