Finále soutěže tyčkařek plynulo dvě hodiny, Jiřina Ptáčníková už směřovala k vyřazení, a největší favoritka dál ležela schoulená a schovaná pod ručníkem, jako by se jí bitva o zlato netýkala.
Když vylezla, svlékla se, rozběhla na 470 centimetrů, nakročila k triumfu. Jasně a s velkou rezervou laťku překonala. Stejně jako tu další na 480 centimetrech, to už jako jediná v soutěži. "Nejsem nijak překvapená, že jsem potřebovala pouhé dva skoky," říkala pak pro agenturu AP. "Mám úžasnou formu, sebevědomí. Cítím se dobře."
Pak se rozhodla neplýtvat časem, nechala si na stojany nastavit výšku 502 centimetrů, o jeden výš než její stávající světové maximum. Pro prémii 50 tisíc dolarů ani rekord nedoletěla. Devětadvacetiletá atletická superstar se musela spokojit se čtvrtým halovým titulem, prvním po čtyřech letech.
"Na toto vítězství jsem čekala, jako matka očekává narození potomka," filozofovala. "Je to jako s kaviárem. Když ho máte denně, přejí se, ale když jen někdy, pak ho chcete nabírat velkou lžící. Poslední tři roky mi ukázaly, jak je pro mě důležité vítězit. Jsem šťastná, jako by to bylo poprvé."
Isinbajevová má totiž za sebou dny, kdy už ji odepisovali. Ona sama už chtěla s atletikou končit, protože neustále slýchala: "Víš, Jeleno, když závodíš, každý od začátku ví, že vyhraješ, protože žádná jiná holka tak jako ty neskáče. A tyčka začíná být nuda."
"Víte, jak složité to je?" odpovídala. "Trénuju stejně jako soupeřky, dvakrát denně, každý den, každý měsíc, už roky."
"Jenže nám chybí to drama, boj, něco, co by stálo za podívanou."
Tak si řekla: "Dobře, nechám atletiky, jsem unavená."
Isinbajevová jako miss šampionátu? Hlasujte zde: |
Na minulém halovém mistrovství světa v Dauhá prohrála a bylo jí to jedno. Vzala si volno, jenže už po měsíci se nudila a uvědomila si, že nemůže nesportovat. "Došlo mi, že vítězit na olympiádě, překonávat světové rekordy, získávat mistrovské tituly je něco speciálního."
Ještě loni, když na šampionátu v Tegu skončila čtvrtá, se o jejím comebacku pochybovalo. Když ale dvojnásobná olympijská šampionka nedávno na mítinku ve Stockholmu přidala osmadvacátý světový rekord a svůj první po dvou letech, ujistila: "Ano, jsem to zase já."
Ještě žádná atletka v historii nevyhrála zlato na třech po sobě jdoucích olympijských hrách. Ruská tyčkařská vládkyně může po svém istambulském vystoupení uvažovat, že v Londýně tuto bilanci změní.
