Když čekal na vysvobození, běhal v uhelné sloji. "Celou dobu jsem přemýšlel o tom, jak porazím osud," povídal pro AP jen pár dní před startem nejslavnějšího maratonu světa.
"Říkal jsem mu: Uteču ti, budu utíkat tak dlouho, dokud nebudeš unavený a přestanu tě bavit," popisoval svoje pohnutky, když byl uvězněný sedm stovek metrů pod zemí. "A dokázal jsem to."
Když záchranáři poprvé kontaktovali zavalené horníky a poslali jim první dávku potravy, Peňa se pustil do tréninku. Vyžádal si iPod se songy Elvise Presleyho ("Bál jsem se, že už ho nikdy neuslyším."), upravil si svoje okované boty na výšku kotníku a denně natrénoval šest až sedm mil.
Chodbou dlouhou necelý kilometr běhal sem tam s čelovkou, kterou si svítil na cestu. "Nechtěl jsem jenom čekat," vzpomínal. "Běhal jsem, abych byl aktivní účastník vlastní záchrany. A taky jsem chtěl Bohu ukázat, že chci opravdu žít."
Když byli horníci v říjnu po 69 dnech v dolech zachráněni, pořadatelé newyorského maratonu se dozvěděli o Peňově podzemním tréninku.
Chtěli ho pozvat jako VIP hosta, aby držel cílovou pásku nebo se svezl v autě před prvními běžci. On ale všechny překvapil: Poběžím. Bude tak jedním ze 40 tisíc účastníků, dostane číslo s vlastním jménem.
Když 34letý horník vystoupil na letišti J. F. Kennedyho, hned poznal človíčka, který ho přišel uvítat - světový "rekordman" Haile Gebrselassie, který do Ameriky dorazil jen hodinu předtím.
Peňa pak kroutil hlavou a utrousil: "To je neuvěřitelné." Chilan a etiopská vytrvalecká legenda v New Yorku zažijí svoji běžeckou premiéru.
Dvanáctý zachráněný horník předvídá, že v neděli na trati stráví šest hodin. "Chtěl bych všechny poprosit, aby mě nezatracovali, když nebudu moci vydržet bolest kolene a závod nedokončím," říkal.
Ať uspěje, nebo ne, životní vítězství už má za sebou.
