15. října 1984 stanuli na vrcholu Zoltán Demján, Jozef Psotka a nepálský Šerpa Ang Rita. Všichni bez kyslíku, po vzoru Reinholda Messnera.
"Bylo pozdní odpoledne, když nás čekala cesta dolů. Navíc jsme měli jen jednu čelní svítilnu," vyprávěl Demján. Psotka ho poslal napřed, ať připraví tábor v Jižním sedle. Ten však Demján nenašel, došel až do 2. tábora. Ang Rita jej později následoval.
Češi na Everestu1991 |
Druhý den ráno se Psotka při sestupu zřítil do Západního kotle. Pro ostatní zůstával nezvěstný. Kele vyslal z 5. tábora Jozefa Justa s pokynem: "Půjdeš po stopách a najdeš Juzka (Psotku)." Potom se Just ozval: "Našel jsem ho. Je mrtvý. Co mám dělat?" Vyhloubili hrob ve sněhu a ledu.
"Juzek Psotka psychicky skončil na vrcholu. Jenže tam cesta nekončí. Vrchol je teprve poločas," připomínal Demján. Kele s odstupem let soudil: "Tým se neměl rozdělit. Možná, že kdyby zůstali spolu, nestalo by se to. Ale to jsou dohady."
Expedici na Everest tehdy uspořádali natruc. Od ČSTV souhlas nezískali, výpravu tedy vyslala Slovenská akademie věd. "Úředníci z ČSTV nám proto házeli klacky pod nohy."
Výpravu tvořilo 25 členů, většinou Slováků. Z Čech se zúčastnili jen Miloslav Neumann a Zdeněk Brabec. Celá akce přišla na dva miliony korun.
Josef Psotka se stal první, ale zdaleka ne poslední obětí, kterou si Everest vybral z řad Čechů a Slováků. Už o čtyři roky později skončila tragicky i pouť Jaroslava Jaška, Petera Božíka, Dušana Becíka a Jozefa Justa, výkvětu slovenských horolezců.
Také oni zahynuli při sestupu z vrcholu...
Mount Everest: co o něm možná nevíteDalší názvy
|