Jak se máte, Katko? Podle fotek na Instagramu to vypadá, že je v Americe docela teplo...
Mám se dobře, děkuju. Teď jsem v horách, takže tady je trochu větší chladno aspoň v noci, ale relativně ještě pořád pěkný podzim.
Čím se teď v Americe vůbec bavíte?
Jezdím trochu cyklokros, do toho si dám ještě tento víkend poslední závod na horských kolech a pojedu ještě Iceman v Minnesotě, což je něco na způsob Vasova běhu, akorát na horských kolech. Je tam taky několik desítek tisíc závodníků.
Podle názvu se asi pojede na sněhu, ne?
Mohlo by, zatím to vypadá na docela teplo, ale už podle názvu si myslím, že to na sněhu někdy bylo. Já tam právě ještě nikdy nebyla, protože se pořád soustředím na cyklokros, ale letos se snad pojedu podívat. Má to asi 50 mil.
Abyste za chvilku nezačala jezdit Iditarod na Aljašce.
To ne, na to bych se nepřihlásila.
Takže na dlouhých tratích budoucnost nevidíte?
Ani ne, to mě moc neláká. Musím se přiznat, že cyklokros je asi moje nejoblíbenější disciplína. Baví mě to, že si vyrazím na čtyřicet minut a dávám si, pak můžu dělat něco jiného. Letos jsem si vyzkoušela závod Leadeville, který jsem jela osm a půl hodiny a na to nemám hlavu. Mě to po dvou hodinách nebaví.
Pořád hodně trénujete, nebo jste zařadila spíš odpočinek po bikové sezoně?
Pořád jsem v tréninku, ale letos na podzim to není tak organizované, spíš pár závodů, nějaký trénink. Je to teď takové pohodovější.
Vy máte od týmu Luna absolutní volnost ve výběru závodů, je to tak?
No úplně tak to není. Je to spíš o domluvě, co pojedu a co ne. Letos jsem to měla trošku volnější, což se ale v příští sezoně změní. Určitě si vycházíme vstříc, ale nemůžu si dělat úplně, co chci. Příští rok začnu patnáctou sezonu, takže mám pozici, kdy se mnou spolupracují trochu víc, než když jsem začínala. Náš tým se úplně nesoustředí na cyklokros, to je spíš moje vlastní snažení, kdy tým byl rád, že to dělám, ale vůbec mě do toho nenutil. Na druhou stranu někdy byly podmínky takové, jaké byly - cestovala jsem po Evropě sama, snažila se využít kamarádů a české reprezentace.
Jste však skoro pánem svého vlastního času, což se často ve vrcholném sportu a vůbec v cyklistice nevidí, vnímáte to tak?
Asi na to takhle nekoukám. Přesto že se zdá, že si vybírám, kde chci co chci, tak letos budu závodit dvanáct měsíců. Na konci února jsem skončila s cyklokrosem a v březnu už jsem zase závodila na amerických pohárech v horských kolech. Nezávodím sice každý víkend, ale co dva víkendy každý měsíc.
Kateřina NashRodačka z Prachatic byla všestranná sportovkyně odmala. Začínala jako skokanka do výšky, přešla na běh na lyžích, ve kterém se dokonce stala juniorskou mistryní světa ve štafetě. Na běžkách se zúčastnila i dvou olympijských her v Naganu a Salt Lake City. To už ale kolo nebrala jen jako tréninkový doplněk, ale začínala na něm závodit. I na horských kolech brala juniorskou medaili - stříbrnou. Taky se dostala na dvě letní olympiády - v Atlantě a v Londýně. Za svou kariéru vyhrála čtyři závody Světového poháru v cyklokrosu a v roce 2011 byla třetí na světě. A příští rok? Světový šampionát v horských kolech v Novém Městě na Moravě. |
Říkala jste, že příští rok se to změní. Jaká ta změna bude?
Mám v plánu jet více svěťáků na horských kolech, letos jsem jela jenom dva v Americe. Zbytek jsem jela různé poháry po Státech. Od mistrovství světa v Táboře jsem vlastně nebyla v Evropě, což je pro mě dost unikátní. Vždycky jsem se během té bikové sezony aspoň dvakrát do Evropy podívala. Celkem jsem si tím i odpočala a změnila strukturu. Ale příští rok mě uvidíte na více závodech Světového poháru i z toho důvodu, že jsem se rozhodla přijet do Nového Města. Mám celkem co dohánět v žebříčku UCI, proto budu muset jet všechny poháry před mistrovstvím světa.
K horským kolům se ještě vrátíme, pojďme na chvíli k cyklokrosu. Letošní cyklokrosovou sezonu jste začala fantasticky. Lepší to být asi nemohlo, co?
V létě jsem právě jela ten dlouhý závod Leadville, na který jsem se docela připravovala (v ženské kategorii dojela třetí), protože pro ty, kdo mají rádi cyklokros, je to velká výzva - závod na sto mil v obrovské nadmořské výšce v Coloradu, což byl můj první cíl. Pak jsem měla asi pět týdnů do Cross Vegas (první závod Světového poháru), na který jsem se chtěla skvěle připravit. Zůstala jsem doma, začala trénovat na cyklokros a vyšlo to.
Vnímala jste i tu vlnu nadšení z Čech? Ať už Petr Dlask, Martin Bína nebo Petr Balogh vám přáli na dálku?
Vždycky to slyším od pár známých a od rodičů, kteří mi dají vědět, kolik lidí je v Prachaticích zastavilo a říkalo jim, že o mně slyšeli, nebo se třeba i dívali. Jde vždycky o příjemné překvapení, že to lidí zajímá a sledují to. A i my závodníci můžeme lidem udělat radost, když nás sledují, což je příjemná cesta, jak jim poděkovat.
Martin Bína se dokonce podivoval, proč pořád chcete končit, když neustále vyhráváte...
No já nekončím, jenom si vybírám závody. Po mně by všichni chtěli, ať jedu celou bikovou sezonu, krosovou sezonu, protože mi to v obojím jde dobře. Ale mi už není dvacet ani jedenatřicet, takže si člověk musí vybírat. Ale věřím, že kondici mám, trénink mě baví, vím jak se připravit na největší akce, ale není možné jet obojí. Proto nejsem všude, nezávodím celý svěťák. Určitě nekončím, nekončím, ale ta moje kariéra je v závěru, vždyť už mi bude osmatřicet.
Takže konce zatím v nedohlednu?
Pro mě je profesionální sport ta nejlepší kariéra, kterou jsem si mohla vybrat a hrozně těžko se mi opouští. Než abych skončila ze dne na den, tak z toho tak pomalu vyplouvám a přitom si užívám, že pořád mám dobrou fyzičku. O to je těžší končit. Ale myslet na to musím, věková hranice tam je. Každopádně ještě nějakou dobu si budu vybírat závody, na které se chci dobře připravit.
Bude mezi těmi závody i nějaký evropský cyklokros v letošní sezoně? Všichni jsou netrpěliví, jestli nepřijede na nějaký Světový pohár, popřípadě mistrovství světa v lednu...
Bohužel ne, tenhle rok to nezapadá do struktury hlavně mého týmu. Příští rok je olympijská sezona, kde máme spoustu závodnic, které se do Ria snaží dostat. Tým se tak soustředí hlavně na Rio a od toho se odvíjí i ten cyklokros. Rozhodla jsem se, že tuhle sezonu dojedu ve Státech. Čeká mě ještě zhruba sedm závodů, do toho ještě nějaký menší místní. Třeba teď ve středu jsem jela halloweenský závod převlečená za včelu. Nicméně do Evropy s kolem se nechystám. Po hrozně dlouhé době dorazím k rodičům a místo abych jim řekla, kam za mnou mají dojet během vánočních svátků, tak letos jedu já za nimi. Budu si užívat klasických svátků s rodinou a moc se na to těším.
Nejde se nezeptat, je to definitivní sbohem evropskému cyklokrosu?
Možná ne, doufám, že třeba příští rok by se to mohlo změnit, ale není to úplně až tak na mně. Zatím nevím, jak to bude vypadat, ale vím jistě, že budu zase závodit. Jestli to bude jen ve Státech, nebo se vypravím do Evropy, to se asi bude hodně odvíjet od bikové sezony. Po ní vždycky v týmu řešíme, kolik peněz zbylo v rozpočtu a podle toho pak jezdíme cyklokrosové závody. Navíc jdou fámy, že by snad mohly být dva Světové poháry v příštím roce, takže uvidíme.
Pavla Havlíková se přitom tak těšila, jak s vámi v lednu bude bojovat o zlato na mistrovství světa...
No Pavla má skvělou formu, určitě to budu sledovat a všem moc fandit. Koukala jsem i na výsledky z Tábora a máme spoustu mladých holek na cyklokrosovém kole a vždycky mě bude těšit, že ten sport dál pokračuje. Snad jsem tomu i trošku sama pomohla, že se některé holky rozhodly jít stejnou cestou a kombinují horská kola s cyklokrosem. Jsou to opravdu dva krásné sporty.
Kalendář sezony horských kol 201523.-24. 4. SP Cairns |
Proto je důležité, abyste pokračovala, protože....
(Skočí s úsměvem do řeči) No určitě, určitě, ale já vám budu muset pořád připomínat ten věk. Ne, pokud to půjde, určitě bych ráda do Evropy ještě na nějaké závody přijela. Je třeba podporovat cyklokros a ukázat se mladým závodníkům.
Ta otázka možná není na pořadu dne, ale kde se vidíte 20. srpna příští rok?
No, Rio není úplně můj velký cíl. Od poslední olympiády nemůžu říct, že bych na tu příští myslela. Letos jsem ani nevyjela moc bodů. Je to takové zvláštní. Vím, že na olympiádu můžu jet, ale já už byla na čtyřech. Přijde mi, že by měla jet mladší závodnice, které Hry pomůžou nastartovat kariéru. Uvidíme, jak se to všechno bude vyvíjet, určitě tomu pomůžu tím, že budu jezdit příští rok Světový pohár a budu chtít vyjet maximální počet bodů a v srpnu se uvidí. Pro mě je příští rok na první místě mistrovství světa, tam bych chtěla uspět.
Co pro vás znamená uspět na domácím světovém šampionátu?
Těžko říct. Medaile je krásná, ale někdy člověk dojede desátý a má dobrý pocit z výkonu, někdy dojede čtvrtý a stejně nemá medaili. Nemám teď úplně porovnání, ale do té desítky snad pořád patřím a když letos v zimě budu trénovat a nejenom závodit v cyklokrosu, tak to může hodně pomoct. Odteď se vlastně můžu na příští sezonu připravovat a dát tomu maximum.
Hrálo v tom rozhodování o příští sezoně roli i novoměstské publikum?
Je to jeden z důvodů, proč jsem věděla, že tam musím jet závodit. Taková atmosféra se zažije málokde a málokdy. A taky mi přijde, že to českému publiku tak trochu dlužím, když pořád trénuju, závodím. Proto to rozhodnutí bylo nakonec docela jednoduché.
Katko, kde a jak se vidíte za pět let?
Nooo, tak to je zajímavá otázka, protože pět let se zdá hrozně dlouho, ale čas letí docela rychle. Doufám, že v té době budu mít už i další věci, než jen cyklistiku. Docela se angažuju v tom, že si přes sponzory hledám další aktivity, motám se víc kolem kanceláří a pomalu plánuju budoucnost. Věřím tomu, že za pět let budu pořád jezdit na kole, ale k tomu přidám třeba i lyže a další sporty, na které jsem teď neměla moc čas. Příjemná kombinace všeho.
