Skandovaný potlesk diváků ji hnal v pražské Stromovce k pokoření čtrnáctimetrové hranice, jenže ta dlouho odolávala. 13,98 ve třetím pokusu. 13,96 ve čtvrtém.
Teprve potom se ozval jásot. 14,04! Čtyři centimetry za hranicí limitu. „Dcera mi povídala: Mámo, skákej daleko. Snad jí to bude stačit. Už jsem si říkala, že při mé letošní smůle ta čtrnáctka nepadne. To bych si asi hodila mašli.“
Po neúspěšných startech dvaatřicetileté veteránky na mítincích v Bratislavě a Stuttgartu si kouč Pogány zoufal. „Byl jsem z ní úplně bezradný,“ vyprávěl. „Proto jsem před Stromovkou naordinoval Šárce týden úplně atypického tréninku.“ Jinými slovy: žádný trojskok.
V úterý si zahrála basketbal. Ve středu běhala po lese. Ve čtvrtek byla jako divák na Brněnské laťce. V pátek zkoušela jen pár odrazů.
Jedinkrát neobula tretry. Podobnou metodu vyzkoušel Pogány před třemi lety s hokejisty Rosic. „Když prohráli šest zápasů v řadě, zakázal jsem jim na tři dny led,“ vzpomínal.
Kašpárková změnila i životosprávu. V pátek večeřela tučnou kachnu. „Předtím jsem pořád omezovala jídelníček. Ale k netradičnímu tréninku patří i netradiční strava, ne?“
Mílařka Šuldesová v dobrém rozmaru přitakala: „Kachna funguje. S kachnou v plném žaludku jsem jednou v Malmö běžela osmistovku za 2:01.“ Kašpárková bývala první dámou světového trojskoku, mistryní světa v Aténách 1997.
Tehdy skočila 15,20 metru. Letos se chce v olympijských Aténách loučit. „To bude symbolické,“ rozzáří se. „Na Řecko mám jen krásné vzpomínky. Nejen na Atény, také na soustředění v Kalamati.
Až se pod olympijskou vlajkou naposledy zvedne z doskočiště, vezme si s sebou hrst písku. Na památku. Ještě předtím ji čeká halový vrchol v Budapešti a celá letní sezona.
Nedělá si iluze. Výkon 14,04 nemusí v maďarské metropoli stačit ani na postup z kvalifikace. „Chtělo by to o půl metru dál,“ přemítá.
Procitnutí ve Stromovce signalizuje, že se může dál zlepšovat. Znovu cítí, jak reaguje její tělo, dokáže opravovat vlastní chyby.
„Zato na závodech ve Stuttgartu jsem předtím měla totální zatmění,“ porovnává. „Pamatovala jsem si jen začátek rozběhu a pak, jak odcházím z písku. Dneska jsem věděla, co dělám.“
Možná i maďarská strava udělá Kašpárkové dobře. „Před lety jsem na jedné návštěvě v Budapešti do sebe nacpala domácí klobásy a slaninu a druhý den si skočila osobák.“
