"Byl jsem hned rozhodnutý. Taková nabídka se neodmítá. Už předtím jsem byl na testech ve francouzském Montpelier, což je taky skvělý klub, ale vyplatilo se počkat a nakonec se ozvala Barcelona," vypráví 209 centimetrů vysoký hráč, který je právě s českým týmem na mistrovství Evropy osmnáctiletých. A také tam dokládá svůj mimořádný talent – je druhým nejlepším střelcem celého turnaje.
Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděl o zájmu Barcelony?
Byl jsem nadšený. Připadalo mi to jako sen, ale protože mi o tom řekli pan Mika (trenér a sportovní ředitel Zubří) a můj manažer, bylo mi jasné, že je to pravda, žádný žert.
Jak vypadaly testy v Barceloně?
Nejprve zdravotní prohlídka, při které mě opravdu důkladně zkontrolovali a všechno bylo v pořádku. Pak jsem absolvoval tři tréninky s béčkem Barcelony, za které bych měl první rok hrát.
Jaké jste měl z tréninků dojem?
Pracovalo se na úplně jiné úrovni, než jsem byl zvyklý. Až jsem z toho byl vykulený. Tempo i objemy byly neuvěřitelné, všichni makali v maximálním nasazení. Po třetím tréninku už jsem byl rád, že je konec (směje se). Byl jsem sice unavený po cestě, ale fyzická příprava v Zubří je taky tvrdá, takže v kondici jsem neměl problém.
Zmínil jste, že začnete v rezervním týmu. Je šance, že si zahrajete za áčko už v prvním roce?
Trenér mi říkal, že to vidí tak na pět procent. Musely by se zranit obě spojky. Počítám s rokem v béčku, které hraje druhou španělskou ligu. Navíc mě ještě čeká rok na střední škole v Rožnově pod Radhoštěm, kam budu muset i při individuálním studiu jednou za čas zajet a splnit povinnosti. S uvolněním z béčka prý není problém, ale z áčka by to nešlo. Čeká mě ještě hodně práce, ale vždycky jsem chtěl v házené něco dokázat, takže na sobě budu makat.
Už toho o klubu hodně víte?
Světovou házenou jsem sledoval, ale vždycky jsem spíš fandil německému Kielu, protože Filip Jícha je můj oblíbený hráč. Barcelonu jsem znal a teď jsem si o ní hodně nastudoval, aby mě něco nepřekvapilo.
Jaké vás tam čekají podmínky?
Chtěl jsem jít hned od začátku do bytu, ale v klubu mi řekli, že je lepší, abych se adaptoval. Takže budu bydlet ve sportovním centru mládeže, kde prý jako mladý byl i Messi. Klub mi tam zajistí studium angličtiny a španělštiny, ze které zatím umím jen základy, s doučováním jsem začal před třemi týdny.
Jak tréninkové centrum vypadá?
Je podobné jako měl třeba Sporting Lisabon, se kterým jsme letos hráli Challenge Cup. Jsou tam házenkáři, fotbalisté, volejbalisté a další sportovci. Je tam všechno, na co si člověk vzpomene. Tréninkové haly, posilovny, bazény, jídelny. V podstatě bych ani nemusel opouštět brány centra, ale Barcelona je krásné město, tak doufám že budu mít čas i na nějakou tu prohlídku.
Musíte být rád, že vám v začátcích pomůže Slovák Martin Straňovský, kterého Barcelona rovněž angažovala.
To rozhodně, budu mít s kým pokecat. Už jsem se i sháněl po kontaktu na něj.
Až do Barcelony začátkem srpna vyrazíte, budete cítit nervozitu?
Bude to těžké. Ale měl jsem strach i ze Zubří, kam jsem šel v patnácti letech z Nového Veselí. A zvládl jsem to dobře. I rodiče mi říkají, že v tom mám výhodu. Je jen rozdíl, že teď půjdu do cizí země.
tisknout 
Bulharsko, Slunečné Pobřeží
Bulharsko, Primorsko
