Trvalo to nějakých osm her, než se světová osmnáctka nadobro uklidnila a uvolnila. Obecenstvo v červeném oblečení hnalo Timeu Bacsinszkou (17. na žebříčku) za drahocenným vítězstvím. Dobře vidělo, že do mače vstoupila lépe. Plíšková sotva dotahovala.
„Pak ale za stavu 3:4 Kája doběhla kontrakraťas,“ řekl její osobní trenér Jiří Vaněk. „Klukům na lavičce povídám: Hele, teď se to láme! A skutečně, povzbudila se, začala trošku víc chodit do úderů a hrát svojí hru. Najednou dominovala, byla o třídu lepší.“
Z posledních jedenácti gamů si přivlastnila devět a odčinila sobotní selhání.
Jak jste se vyrovnávala s prohrou s Golubicovou?
Hlavně jsem se vybrečela. Vzalo mi to hodně psychických i fyzických sil. Byla jsem až do večera hodně špatná. Jsem ráda, že jsem se z toho oklepala.
Vyspala jste se ze smutku?
V neděli ráno jsme se vzbudila a už to bylo lepší. Pořád jsem byla nervozní. Nevěděla jsem s čím na ten kurt jít. Na začátku jsme se tahaly, ona měla pár brejkbolů. Jsem ráda, že to bylo na dva sety. Takhle to mělo dopadnout i včera.
Jak velká je to úleva?
Obrovská. Zvládla jsem to i proti papírově silnější soupeřce. Ještě jsem ji neporazila. Prima skalp, snad docela dobrý výkon.
Kde jste v sobě našla sebedůvěru?
Vím, že když budu hrát dobře, tak můžu porazit kohokoli. Tím spíš Timeu, která na mě nemá silnou zbraň. Mohla jsem se porazit jenom sama, jako v sobotu, kdy jsem udělala spoustu chyb. Dneska jsem byla lepší, odvážnější.
Neztratila jste servis, jistě jste si počínala na síti. Všechno na kurtu klapalo?
Cítila jsem se celkově líp fyzicky. Včera jsem zkazila pár smečí, ale i při nich záleží na nohách. Údery umím, jenom se k nim musím dostat včas a nebýt napnutá.
Když jste si připravila mečbol suverénním křížným volejem, byl to výraz vaší pohody?
To jo. Ona už byla dole. Ještě měla šanci při předposledním mém podání, ale nevyužila ji. Poslední game jsem zaservírovala dobře a bylo hotovo.
