„Strávil jsem tam zatím nejhezčí volejbalové roky, na to rád vzpomínám. Těch spoluhráčů, s kterými jsem tam hrál, už tam moc není, vrátil se tam trenér, rád jsem je viděl,“ říkal po zápase Široký.
Až potom, co si dlouhé minuty povídal s ostravským trenérem Zdeňkem Šmejkalem.
Vzápětí si unaveně sedl na židli, na kolenou malého Štěpánka.
„Podepsalo se na nás, že těch zápasů v posledních dvou týdnech bylo fakt hodně. Mentálně i fyzicky toho máme už dost a bylo to na nás dost. Tím nesnižuji, že Ostrava hrála výborně, zaslouženě byla na třetím místě, je to určitě kvalitní tým,“ uvedl Tomáš Široký.
Karlovarsko vyhrálo rozhodující set až 29:27, když už v prvním mělo namále a získalo jej 26:24.
„Nebylo to s pomocí boží, ale ke sportu je potřeba i trochu štěstí. Je pravda, že my ho poslední dobou v koncovkách setů máme dost a doufám, že nám to ještě dlouho vydrží,“ věří karlovarský blokař.
V této sezoně si užívá pobytu na hřišti, účasti v základní sestavě, tak tomu při příchodu do Varů nebylo.
„Loni jsem seděl, protože jsem měl prst v sádře. Teď jsem v pohodě, na hřišti se cítím dobře, hlavně aby vydrželo zdraví. Vyhrává se, je dobrá atmosféra a to je důležité,“ dodává Tomáš Široký.
