Jenže on má na sebe vyšší nároky, paradoxně přísnější než zmíněný boss. „Mým cílem je dojíždět na stupních vítězů, abych konečně ukázal, že ta má dosavadní kariéra nebyla k ničemu.“
A to si po Kataru zatím odškrtnout nemůže. Byl třináctý, byť pouhých 1,8 vteřiny za vítězem, což znovu dokazuje obří vyrovnanost třídy Moto3.
Přesto Hanika u sebe vnímá progres. „Loni jsem sice jezdil rychle, ale nedokázal jsem se udržet v přední skupince celý závod. Nebo jsem nedokázal nikoho předjet.“
V Kataru se, jak už jde poznat z konečného odstupu za vítězným Francouzem Masbouem, v první skupině udržet dokázal, avšak ani jednou nenakoukl do první desítky.
Už před odletem do Dauhá upozorňoval: „Když budu mít rychlost, jakou mám, a budu schopen být vpředu, tak by ta sezona mohla probíhat dobře. Ale zatím nebudu říkat, že budu v Kataru třetí. Ani nebudu říkat, že určitě letos získám bednu, aby lidi pak nebyli zklamaní. Ale rozhodně je to reálnější, protože se na motorce cítím jistější.“
Dopředu ho má posunout i změna myšlení. Zatímco loni se snažil v kvalifikacích i trénincích o nejrychlejší časy i za cenu rizika, což se projevilo i v předsezonních testech, během nichž osmkrát spadl. Letos už takhle najezdil 500 kol a pád přišel jen jeden. „Zjistil jsem, že umím jet i bez velkého rizika.“
Takže je opravdu jen otázkou času, kdy bude stát na stupních? Snad.
