Jak jste tedy viděl kvalifikaci?
Umístění žádná bomba není, ale s časem jsem spokojený. Byl jsem sám překvapený, že jsem dokázal o hodně zrychlit, i když ten už bylo hodně na hraně. Čas je prostě dobrý, jen jsem nečekal, že všichni pojedou tak rychle.
Ano, kvalifikace byla hodně vyrovnaná.
To mě překvapilo. Na začátku je devět jezdců ve třech desetinách, což v Brně většinou nebývá. Jsou tu větší rozestupy, teď jsou všichni u sebe. A my v té druhé části jsme taky u sebe. Aojama, se kterým se hodně měřím, je koušíček přede mnou, což pro mě není nic tak strašného, zvlášť s mým a jeho stylem jízdy. Snad s ním pojedu a v závodě i předjedu.
Jste kousek od něj, nebojíte se tedy první zatáčky? Už jste spolu měli pár kolizí.
Je pravda, že s ním je to vždycky ošemetné. Strach ale ze zatáčky nemám, protože od mého velkého pádu v ní tady v Brně jsem starty i první zatáčky kazil, takže je na čase to změnit. Bude pro mě důležité zvládnout těch prvních pár kol dobře, protože na to jsem v posledním závodě v Indianapolis doplatil. Tam jsem to zpočátku prokoučoval.
Bál jste se počasí, jestli nezačne pršet jak ve třídě Moto3?
Nepřipouštěl jsem si to, ale ani v Moto3 to nakonec neměli tak katastrofální. Kdyby ale zapršelo a bylo mokro, tak by to pro mě bylo hodně těžké. A vlastně by to ani nebylo spravedlivé.
Vždycky říkáte, že Brno je pro vás nejdůležitější přežít. Jak jste tedy přežil dva ze tří dnů?
Zatím docela dobře, teď to chce přežít ještě ten třetí den.