Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ten, kdo padá. Vymaní se motocyklista Abraham z této škatulky?

27 2017
Roky ho má veřejnost hlavně za toho, který na trati až příliš často padá. I sám Karel Abraham o té škatulce ví, jenže namítá: „Lidi říkají: Jó, měl hodně pádů. Narovinu, já jich nikdy moc neměl. Možná jeden rok, přesto to nebyla tragédie. I tak se to se mnou spojuje.“ Popravdě: padal dost.

Mnohdy riskoval, i kvůli špatné technice jezdil na hraně, nezřídka kolikrát za ní. Přesto tvrdí: „Nemyslím si, že bych v minulosti nejezdil takticky, nepřemýšlel u toho. Naopak, možná jsem u toho přemýšlel až moc a škodilo mi, že jsem třeba do startů nešel ještě víc po hlavě.“

Změna, která funguje

Teď už je ale skutečně mnohé jinak a je tu „nový“ Abraham. Po roce v superbicích, o kterých říká, že byly pro něj tragédií, se vrátil do prestižního kolotoče MotoGP. Vymanil se z rodinného týmu, kterému šéfoval otec, on kvůli tomu měl nálepku protekčního syna, a získal angažmá u stáje Aspar.

„Jet za cizí tým je pro mě lepší, pro jezdce je to víc motivující,“ říká. „Víte, že tím, jak jedete, si buď zlepšujete, nebo kazíte šanci na angažmá pro příští sezonu. A jelikož do týmu musíte přinést sponzora, cítíte zodpovědnost i vůči němu.“

Zdá se, že tato změna funguje. Byla-li zkraje řeč o pádech, tak v osmi letošních závodech spadl jednou – mimochodem ne vlastní vinou, ale kvůli opotřebení techniky – což je stejné číslo, jako mají ti nejlepší: Dovizioso, Rossi, Márquez...

Po pěti letech absence se výsledkově probil i do elitní desítky, šokoval druhým místem v argentinské kvalifikaci a teď o víkendu v Assenu po 1 687 dnech zopakoval své nejlepší umístění v MotoGP.

Sedmé místo! Jakmile se totiž nad okruhem spustil déšť, chytil tempo a předjížděl pomalejší. „Před sezonou jsem říkal, že bych chtěl pravidelně bodovat. A že kdyby se podařila nějaká desítka, byla by to pecka. Jsem spokojený, šťastný a zatím je to úspěšně rozjetá sezona. Fakt to vychází,“ vypráví.

Karel Abraham v kvalifikaci na Velkou cenu Argentiny

Jaký rozdíl oproti jiným letům. Kdy jste s ním ve stejné fázi sezony mluvili, on byl skleslý, marně vyhlížel světlo na konci dlouhého tunelu. Teď z něj po telefonu, když z Assenu vyráží k další štaci na německém Sachsenringu, srší euforie. Chválí techniku i stáj. „Je jedno, jestli hrajete člověče, nezlob se nebo jezdíte závody. Když se vám daří, těšíte se na další závody.“

Navíc výsledky přišly v době, kdy se v padoku ladí smlouvy na příští rok a i Abraham vyjednává.

Nezastírá, že chce u Aspara zůstat. „Po továrních týmech je to možná nejlepší stáj v MotoGP. Jsem spokojený a zdá se, že na to má tým podobný názor. Jsme na dobré cestě, jen se musíme dohodnout, aby to bylo výhodné pro mě i pro ně.“

Kdo je tady za blbce?

Kdo ví, třeba za pět týdnů, až se ansámbl MotoGP objeví v Brně, už bude jasno. Ve svém rozletu by ale rád pozměnil ještě jednu věc. Konečně se vymanil a zbavil té škatulky věčně padajícího závodníka.

„Doufám, že to změním. Teď s kvalitním, i když třeba starším materiálem je vidět posun.“

Pak ale přidá příhodu, která ho v pondělí ráno naštvala. Projížděl své facebookové stránky, četl si komentáře k nedělnímu výsledku, když...

„Stejně se našel člověk, který psal, že jsem nejel nic, že všichni přede mnou popadali. Díky všem, co se mě tam zastali, ale stejně se vždycky objeví někdo, kdo si musí rýpnout. Je to vtipné: když přede mnou někdo spadne, já dojedu na jakémkoliv místě, jsem blbec já, protože všichni popadali. A když spadnu já, jsem blbec taky. Ptám se, proč vlastně takoví lidé chodí na moje stránky? Proč mě sledují, když si pak vylévají své mindráky?“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze