Začněme hned tím nejlepším. První, druhá, třetí, čtvrtá. Tak vypadá koncert Jiřího Bahníka pro basketbalový míč, obroučku a trojkovou čáru. Během čtyř útoků čtyři trojkové střely a čtyři úspěchy.
Ostravě, která jen chvíli předtím heroicky smazala patnáctibodové manko a sama se ujala čtyřbodového vedení, zasadila šňůra 12:0 smrtící ránu. Hned pár vteřin nato se osmnáctiletý kanonýr vyfauloval a odkráčel přijmout gratulace spoluhráčů. Bahníkova celková bilance u vítězství 89:77 byla 14 bodů...
"Tohle se mi ještě nikdy nepovedlo. Hlavní je, že to přišlo v takhle důležitym zápase. To na tom bylo to nejlepší," vzpomene si křídelník na své skvělé chvíle z poslední části hry. "Vyšlo to tak jen proto, že jsem byl volnej a vystřelil jsem. Určitě to nebylo tím, že bych si řek: Teď to zvednu a teď to dám."
Podívejte se na sestřih zápasu BCM Moravská Ostrava - BK Synthesia Pardubice. Čtyři trojky Jiřího Bahníka v řadě za sebou naleznete na konci videa:
O 40 hodin později se pardubičtí znovu dostali do problémů. Vyšehrad je trápil až do čtvrté čtvrtiny. Bahník, do té doby střelecky němý, promluvil další trojkou a hned vzápětí dvěma šestkami. Nastartoval chvíle, které z bitvy učinily debakl. Jeho tým nakonec vyhrál 84:60.
"Tak, důležitý je, že to spadne aspoň na konci. Začlo mi to padat, dostali jsme se do vedení. A to je vlastně všechno," vypráví hrdina skromně. "Ale mě spíš mrzí, že mi to tak nejde už od začátku," dodává.
Co může za Bahníkova nečekaná probuzení? Snad vědomí, že je jako kapitán zodpovědný na výsledek týmu? "To ne, za něco takového odpovědnost necítím. Tedy, samozřejmě ji mám. Ale důležitý je, aby hráči drželi pohromadě. Hlavně to musí dělat kapitán., tým nahecovat," vysvětluje.
Kromě nečekaných basketbalových představení letos Jiří Bahník zaujal ještě něčím: konvenčním sestřihem. Na rozdíl od svých spoluhráčů, kteří do Prahy přicestovali s indiánskými číry.
A omluva? "Paní holička mi to trošku zkazila. Já dřív nosil hodně dlouhý vlasy. Chtěl jsem, ať mi tam udělá pruh, no ale ona byla už trošičku starší, tak to nějak nepochopila. Moc to teda vidět není," usmívá se.
Vybojované stříbro je pro Pardubické úspěch, ale i výzvou. "Je důležité, loni jsme nepostoupili a letos jsme si to chtěli vynahradit. Jen škoda, že nám zápas s USK utekl o pět bodů. My vedli asi 35 minut, takže jim stačilo jen pět minut na to, aby vyhráli, to nás mrzelo," vrací se Bahník k prohře 72:77 s Pražany.
Prohře, která bude sloužit jako motivace pro příští sezonu. "Tým zůstává pohromadě, vše se posouvá do kategorie devatenáctiletých. Budeme spolu trénovat. Tak si to třeba za rok rozdáme znovu," přejí si letos druzí.
