Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uragán, mořská nemoc. Málem jsem umřel, líčil kanoista v roli jachtaře

Z kanoisty Jana Maška se po sezoně stal jachtař. | foto: archiv Jana Maška

27 2014
Nespal přes padesát hodin, přesto má chuť slavit. Před měsícem vybojoval Jan Mašek stříbro v soutěži hlídek na mistrovství světa ve vodním slalomu, teď si jako jachtař dojel pro prvenství v kategorii OCR na prestižní soutěži Rolex Middle Sea Race na Sicílii. Šestatřicetiletý kanoista je všestranný sportovec, který se nebojí sportovních výzev jakéhokoliv druhu.

Jak se vodní slalomář dostane k jachtingu?
Přemluvili mě kamarádi Petr Moucha a Zdeněk Sundrhauf, se kterými jsem jel už loni jeden menší závod v Chorvatsku. Líbilo se mi to, tak jsem to chtěl vyzkoušet.

Kolik času jste na moři strávili?
Jeli jsme přes pět dnů a za tu dobu ujeli přesně 684,3 námořních mil. Poslední dva dny jsme nespali, takže jsme dost unavení. První tři dny to moc nejelo, vítr vůbec nefoukal. Měli jsme trochu obavy, abychom vůbec dojeli do cíle ve stanoveném čase. Pak se situace úplně otočila a my dojeli takřka dva dny před sobotním limitem.

Průběh závodu byl dramatický, chytila vás i větrná bouře. Nebylo to nebezpečné?
Extrémní vítr o rychlosti 25 metrů za sekundu foukal dva dny. Nejhorší byly ty obrovské vlny, které měly přes 6 metrů. Musím přiznat, že jsem si myslel, že je po mně. Podobně jako půlka posádky i já jsem chytil mořskou nemoc a půl dne jsem zvracel. Jen jsem ležel na palubě a přes mně se hroutily vlny.

V takové situaci člověk asi trochu lituje, že se nechal na takový závod přemluvit, ne?
V té chvíli by mně ani na podobnou věc už nikdo nedostal. Ale teď se ty pocity srovnávají a budeme mít krásné vzpomínky a spoustu zážitků. Na lodi se ale nedá schovat. Je tam sice kajuta, ale ta se houpe ještě více a člověku tam není dvakrát nejlépe. Při představě, že mi bude takto špatně ještě dva dny, jsem si myslel, že umřu. Naštěstí to za půl dne přešlo.

Je to určitě jiný pocit než v kanoi na umělé slalomové trati.
Jsou to úplně jiné vlny. Myslel jsem, že jsem na houpání z kanálu už zvyklý, ale na moři je to úplně jiné a vítr byl tady extrémně silný. Nebylo to jednoduché.

Na co budete vzpomínat nejraději?
Asi nejvíc na mě zapůsobil pohled na sopku Stromboli. Bylo to ještě v momentu, když tolik nefoukalo a naskytly se nám úžasné výhledy na tento vulkán.

I po náročné sezoně jezdíte na kole, v zimě na běžkách, teď na lodi. Kdy opět nasednete do kanoe?
Trenér Jirka Rohan mě už nahání, abych začal s přípravou. Takže si zajezdím asi už v pondělí na hladké vodě. Kanál v Troji je teď ještě vypuštěn, tak možná otestujeme i kanál v Roudnici. Rád zkouším nové věci a všechny možné sporty, ale stále jsem srdcem hlavně slalomář.







Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze