„Jak dlouho se známe? Snad pětadevatenáct let. Minimálně,“ zamlžil počet roků Zdeněk Hummel.
Právě Jan Kozák začátkem osmdesátých let minulého století přitáhl Zdeňka Hummla k trénování, když si ho vzal jako asistenta k mužům NH Ostrava, kteří tehdy neúspěšně bojovali o titul se Zbrojovkou Brno. Vždy skončili druzí.
Zdeněk Hummel zamířil na lavičku Nové huti z Baníku Ostrava, kde končil aktivní kariéru. „Zdeňka jsem ale vedl i jako hráče,“ připomněl Kozák.
„Jsme kamarádi.“ Jak dlouholetí spolupracovníci vnímají současný vzájemný souboj? „My proti sobě nebojujeme, utkávají se družstva,“ upozornil Jan Kozák. „Nepřipadá v úvahu, že bych po Zdeňkovi křičel. Na vedlejší lavičce mě nezajímá.“ Podobně mluví Zdeněk Hummel.
„Nijak se neprovokujeme jako někteří trenéři, i když play-off je daleko emotivnější než dlouhodobá část ligy.“ Podle Zdeňka Hummla by za roky, které spolu prožili, mohli napsat knihu vzpomínek. „Opravdu se známe dobře a dlouho, takže zážitků máme hromadu,“ usmál se Hummel.