Řev kondičního trenéra Davida Vydry musel být slyšet snad až na Manhattanu. „Koule! Jedeš!“ chválil a hecoval Kvitovou na poloprázdném Ashe Stadium v Queensu. Málem si vykřičel hlasivky.
Sedmadvacetiletá levačka však tentokrát nepotřebovala burcovat. Nepřipustila dramatické zápletky. Spolehlivě servírovala. Nepovolila nebezpečné sokyni ani jeden brejkbol. Kdo čekal na její tradiční propady, čekal marně.
Po neslavných výsledcích na předchozích betonových podnicích se v New Yorku náležitě rozparádila. Ještě neztratila set.
Z posledních dvanácti utkání na US Open, které dřív v podstatě nesnášela, jich od roku 2015 vyhrála deset. Podlehla tu jedině pozdějším šampionkám Flavii Pennettaové a Angelique Kerberové.
„Vypadá to tak, že si na New York konečně zvykám,“ prohlásila s úsměvem.
Kam se v partiích s francouzskými soupeřkami poděly vaše tradiční vlny?
Vlny byly leda někde v moři. (směje se) Na kurtu se dneska neobjevily.
Máte radost, že jste udržela vysokou úroveň hry po celé utkání? Rivalka neměla ani jeden brejkbol.
Né? Tý vago, to je dobrý. Jsem ráda, že ten tenisový um ve mně zůstal a že jsem neztratila koncentraci. Podání mi hodně pomáhalo. Zápas jsem výborně doservírovala. Myslím, že mi to pomůže i do budoucnosti.
Čím to, že vám v New Yorku začalo fungovat podání?
Já nevím. Do téhle doby mi vůbec nešlo. Nestěžuju si a nechci to ani moc pitvat, abych si to nerozhodila v hlavě. Omlouvám se.
Cítíte, že do sebe při servisu všechno zapadá? Že jste při něm v jakési své zóně?
Je to možné. K podání potřebujete práci nohou, trošku líp se do něj odrážím. Jak se cítím líp fyzicky, celý pohyb po kurtu je lepší. Returnuju líp. Všechno je propojené.
Chvílemi působíte až bezstarostně. Cítíte se tak?
Já úplně nevím, jestli to je bezstarostnost. Aby si někdo nemyslel, že mi všechno jedno. To mi teda není.
Petra Kvitová ve třetím kole US Open
Na dvorci se usmíváte. V závěru jste zatleskala Garciaové po pěkném prohozu. Zdá se, že po všem, co jste prožila, berete stres jinak.
Ano, jsou horší věci než prohrát zápas. Ale dneska ráno jsem byla hodně nervózní. Záleží mi na tom, jak hraju. Zároveň jsem se hrozně moc těšila. Jsem hodně namotivovaná. Bylo hezké nastoupit na centrkurt.
Ve výměnách jste míče netlačila úplně k lajnám. Natropila jste 14 nevynucených chyb, což je na vaše poměry docela málo. Schválně jste omezovala riziko?
Víte, já hraju, jak mi to zrovna připadá nejlepší. Volím první variantu, která mě napadne. Když si ji rozmyslím, tak to obvykle dopadne špatně. Snažila jsem se prostě co nejdéle vydržet s Caroline ve výměně. Byl to trochu ping pong. Míče lítaly hodně rychle.
Cítíte, že se přibližujete své ideální formě? Jste připravená na opravdu velké zápasy?
Myslím, že mám ještě dost prostoru ke zlepšení. Nezlobila bych se, kdybych dál hrála tak jako dneska. Každopádně se na další mač (osmifinále s Garbine Muguruzaovou) moc těším. Doufám, že nás nasadí na velký kurt. Když jsem se snažila o návrat, tyhle zápasy mi hrozně chyběly. Ty boje a nervy, které na grandslamech přichází.
