Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nezničitelná Hilgertová: Jarda Jágr je proti mně mladej kluk

Štěpánka Hilgertová se znovu probojovala do reprezentace vodních slalomářů. | foto: Jan Homolka, www.kanoe.cz

23 2015
Sedmačtyřicet let, šest olympiád a šest titulů z vrcholných akcí se skví na její vizitce. Ale aby končila? Kdepak. Štěpánka Hilgertová vyplula z Trnávky do Londýna a snad až k Riu.

Znovu se vynořila Štěpánka Hilgertová z peřejí coby česká reprezentantka. Přesto, že jí před rozhodujícími ze čtyř kvalifikačních závodů na Trnávce tekly slzy, rameno bolelo a konec kariéry se tentokrát zdál tak blízko.

Štěpánka Hilgertová

Šest individuálních titulů z vrcholných akcí

Olympijská vítězka 1996 - Atlanta
Mistryně světa 1999 -
Seu d´Urquell
Mistryně Evropy 2000 - Mezzana
Olympijská vítězka 2000 - Sydney
Mistryně světa 2003 - Augsburg
Mistryně Evropy 2008 - Krakov


Pozn.: Hilgertová se dále podílela na čtyřech kolektivních titulech mistryně světa i čtyřech mistryně Evropy z neolympijského závodu družstev (hlídky).

Co převládalo, když jste se opět nominovala do národního týmu? Radost? Úleva?
Letos asi úleva. Hlavně kvůli stavu, v jakém jsem den před rozhodujícími závody byla. Opravdu jsem tehdy nezvedla ani hrnek s čajem. V hlavě mi vířily scénáře, že buď nenastoupím vůbec, nebo že budu muset někde u páté brány vysednout, protože ty záběry neutáhnu. Nic podobného jsem nikdy předtím při nominační sérii nezažila.

Vaše zranění mohlo být i varovným signálem, že s přibývajícím věkem vás tělo bude trápit čím dál víc, nemyslíte?
Jenže důvodem nebylo opotřebení nebo přetížení ramene. Spíš šlo o úraz z hlouposti.

Z hlouposti?
Při předchozím tréninku jsem vylézala z lodě, nohou jsem nedošlápla a zajela s ní až po kyčel do vody. Rukou jsem to vyrovnávala a najednou mě v rameni blbě píchlo. Řekla jsem si: To bude dobrý - a šla se vypádlovat.

Ale nebylo.
Další ráno jsem se probudila, chtěla jsem si ještě přitáhnout peřinu pod bradu a najednou koukám, že s tou rukou neudělám vůbec nic. Tehdy přišly i slzičky. Fyzioterapeut mi vysvětlil, že jediným řešením je rameno ledovat a dopřát mu dva tři dny klidu. Jenže ty já neměla, protože nazítří jsem měla jet na Trnávce kvalifikaci o reprezentaci.

Štěpánka Hilgertová na mistrovství světa v Deep Creeku.
Štěpánka Hilgertová na mistrovtsví světa v Deep Creeku.

Přesto jste k ní nastoupila. Ignorovala jste bolest?
Ráno před závodem mi bylo líp, ale pořád nic moc. Šéf klubu Jára Volf se mě ptal: Mám tě na poradě rozhodčích odhlásit? Já mu povídám: Hele, já vůbec nevím, co bude. Ale chci to zkusit. Nejdřív jsem si šla vyzkoušet, jak mi půjde pádlovat na klidné vodě. Záběry dopředu mi docela šly, zato pravý kontr byl problematický. Tak jsem zchladila rameno sprejem a nakonec jsem v tom závodním adrenalinu zapomněla na bolest a zvládla to. Ten výsledek byl pro mě naprosto snový.

Když ještě nebylo jisté, jestli vůbec pojedete, napadlo vás, že by to mohlo znamenat i konec sezony - a možná také kariéry?
O konec sezony by šlo stoprocentně, protože body z předchozích závodů ve Veltrusech by mi nestačily ani na konečné čtvrté místo, se kterým bych se kvalifikovala aspoň na Světové poháry. Takže bych už letos nejela nic. A nastoupit pak po sezoně bez závodů zase do podzimních tréninků s vědomím, že nejbližší další závod pojedu po roční pauze? To si nejsem jistá, že bych udělala.

Takže konec kariéry byl letos blíž než kdykoliv předtím?
Já bych řekla, že ano.

Po překonání krize jste naopak připustila, že se příští rok pokusíte probojovat na hry do Ria. Kdy vás myšlenky na další olympiádu napadly?
Mě vůbec nenapadly. Někdo se mě na to zeptal, tak jsem řekla, že je to reálné, pokud po této sezoně nebudu zdravotně handicapovaná nebo rozčarovaná ze špatných výsledků. V tom případě Rio zkusím.

Štěpánka Hilgertová stáčí v kvalifikačním závodě v Londýně svůj kajak požadovaným směrem.

Londýn byl pro Hilgertovou zatím poslední, šestou olympiádou. Letos se tam vrátí

Předchozí olympiádu hostil Londýn, kam se letos v září vrátíte na mistrovství světa. Přiznala jste, že právě vidina Londýna vás nejvíc motivovala k tréninkové dřině. Proč?
I kvůli vzpomínkám na olympiádu, která tam měla úžasnou atmosféru, ve městě i v českém týmu. Ze všech olympiád jsem si ji celkově užila asi úplně nejvíc. Ale nejvíc mě do Londýna láká jejich trať. Je těžká, ale tak nějak příjemně. A trénink je tam pestrý, je při něm prostor na spousty různých kombinací branek. Tam se nikdy na vodě nenudíte, navíc je krásná a čistá. I když jako každá divoká voda je proměnlivá a občas dokáže být také nespravedlivá. Ale taková je všude.

Jste vlastně jakýmsi vodáckým Jaromírem Jágrem. A o něm se při šampionátu v Praze říkalo, že je unikátním přírodním úkazem. Připadáte si podobně?
Hele, Jarda Jágr je proti mně mladej kluk, to se nedá srovnávat. (směje se) Ne, vážně. Slyšela jsem teď jeho vyjádření, že už nechce reprezentovat, přestože připouští, že je pořád kvalitním hráčem. Ale jeho fanoušci prý od něj očekávají, že bude pořád rozhodovat zápasy, a na to už se necítí. Já mám naopak to štěstí, že mí fanoušci nejsou zdaleka tolik nároční. Stačí jim to, že se tak dlouho držím na solidní úrovni, i když už nepatřím mezi největší hvězdy. Proto mě ženou dál.

Jágr si oproti mladším hráčům údajně v tréninku přidává, aby držel krok. Děláte totéž?
Já si spíš potřebuji ubírat. S přibývajícím věkem už nemohu trénovat víc než ti mladí. Musím zato trénovat chytřeji, koncentrovaněji, naslouchat svému tělu. Musím dokázat i ubrat, když ostatní makají naplno. Je sice pro mě těžké přesvědčit samu sebe, že méně je někdy více, ale snažím se o to.

Kajakářka Štěpánka Hilgertová obsadila ve finále Světového poháru ve vodním slalomu v Augsburgu druhé místo.
Štěpánka Hilgertová ve finále Světového poháru ve vodním slalomu v Augsburgu druhé místo
Kajakářka Štěpánka Hilgertová obsadila ve finále Světového poháru ve vodním slalomu v Augsburgu druhé místo.

Zatímco Jágr řeší, jestli je ještě prospěšný týmu, pro vás je situace jednodušší tím, že jste individuálním sportovcem a jedete jen na sebe, ne?
Určitě je to pro mě jednodušší. Ale ty naše sporty jsou úplně jiné. On když bude mít v 60minutovém zápase dvě špatné minuty, může být ještě 58 minut špičkový. Kdežto já musím předvést výkon během dvou klíčových minut a nesmím si většinou dovolit chybu ani v řádu několika centimetrů. Každý určitě přemýšlíme nad trochu jinými věcmi. Ale nějaká pojítka mezi staršími úspěšnými sportovci by nejspíš psychologové našli.

Občas se objeví závistivci, kteří říkají, proč ta Hilgertová nepustí do týmu radši mladé holky. Máte na takové hlášky prostou odpověď: Tak ať mě porazí?
Přesně tak. My máme otevřené nominace, navíc v průběhu běžných sezon jsou v mančaftu tři reprezentační místa, takže kromě mě tam jsou i dvě mladé holky. A další, čtvrtá žena může jezdit aspoň na Světové poháry. Takže ty zkušenosti sbírají - a je to na nich i vidět.

Právě proto vám připadá čím dál neuvěřitelnější, že porážíte soupeřky o pětadvacet let mladší?
Letošní rok mi určitě neuvěřitelný připadá proto, že na Světové poháry dvakrát pojedu i se svojí neteří Amálkou. Ta totiž může v Krakově a Liptovském Mikuláši startovat coby nejlepší mládežnická loď. Už se obě těšíme, jak si spolu poprvé na velké akci zazávodíme.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze