"Nic o mně neví," prohlásila Navrátilová.
Její tenisová kariéra se ocitla v cílové rovince. V říjnu oslaví padesáté narozeniny. Na wimbledonské trávě marně usilovala ve čtyřhrách o svůj celkově 21. titul z nejslavnějšího turnaje. Nepřekoná už rekord Billie-Jeane Kingové. Sportovní penze čeká.
A potom? Sportovní penze čeká.
Už třikrát v předchozích letech oznámila, že hraje poslední rok – a třikrát se znovu vrátila.
Tentokrát v Londýně na tiskové konferenci Navrátilová ujistila: "Je to má definitivně poslední sezona."
Vzápětí se při rozhovoru pro česká média ostře ohradila vůči výtkám, které jí na dálku adresoval Kaderka.
Před měsícem vás Ivo Kaderka v českém tisku kritizoval, že jste pražský turnaj hrála jen kvůli penězům. Co k tomu můžete říci?
Takovej hulvát. Jak si může dovolit tak mluvit, když moje smlouva neměla s ním vůbec nic společného? Když jsem dělala autogramiádu, přinese mi květiny, fotí se se mnou a pak tohle... No, neuvěřitelné. Jsem ráda, že to neviděla máma.
Co řekla v Praze(Slova Navrátilové v květnu při turnaji Prague Open) "Sehrála jsem snad dva tisíce zápasů, ale tenhle je úplně jiný. Ten zážitek bych za nic nevyměnila." "Když jsem šla na kurt, říkala jsem si, že musím něco dělat, aby na mě atmosféra nedolehla. Radši jsem hledala brýle, jinak bych se rozbrečela." Co řekl Kaderka o ní(šéf tenisového svazu měsíc po Prague Open) "Tvrdila, že start v Praze byl pro ni největším zážitkem v životě. Přitom pro ni byly jedinou podmínkou peníze." "Určila si, že dostane peníze dopředu, jinak dá přednost turnaji v Berlíně, nebo bude odpočívat v Řevnicích. Požadovala za start ve čtyřhře jeden milion korun bez ohledu na výsledek." "Držela se za srdce a klaněla se divákům, kterým přes servilní novináře vzkazovala svoje dojetí. To už jim ale zapomněla říct, že kdyby nedostala vysoké startovné, ani by se na ně nepodívala." "Vynutit si tučné startovné a pak se Co řekl šéf turnaje(Vladislav Šavrda v reakci na Kaderkovy výroky) "Martina je takovou osobností a profesionálkou, že má právo žádat podmínky, které já nebudu "Martina odvedla obrovský kus práce. Turnaj pozvedla proti předchozímu ročníku o kategorii výš, udělala i odpoledne pro děti." |
Odmítáte tedy tvrzení, že vám šlo v Praze především o peníze?
To je stoprocentní hloupost. Peníze mě tam samozřejmě nepřivedly. Jistě, byznys je byznys, musíte jednat s lidmi obchodně. Ale on si vymýšlí, nezná nic. Je to borec.
Proč myslíte, že vás Kaderka napadl?
Dostal z toho publicitu. Když bude říkat, že jsem výborná, tak to noviny neotisknou. Když o mně řekne něco blbýho, dostane se do titulků.
Šokovalo vás to?
Nešokovalo, je to typickej žárlivej mužskej. Chtěla bych vidět, kolik vydělává on a kolik toho udělal v životě pro charitu. Ani neví, co jsem s těmi penězi udělala.
Máte chuť si to s ním vyříkat?
Já se s ním v životě bavit nebudu. Za to mi vůbec nestojí. Ani nevím, kdo to je.
Nepoznamená tento incident váš vztah k Česku?
Vůbec ne. Je pro mě důležitější, jak mě přijali lidi. To mi jeden člověk nezkazí. A nejdůležitější je, že máma je lepší. Příští týden už půjde z nemocnice. To mě zajímá.
Pojedete za ní?
Teď se o ni bude starat sestra a já přijedu po US Open.
V Londýně jste nyní naznačila, že hrajete svůj poslední Wimbledon.
Jo, myslím, že je poslední.
To je konečné rozhodnutí?
Ano.
Co vás k němu vedlo?
Myslím, že teď, když dostanu AARP slevu, nastal čas, abych se v životě pohla dál. (směje se)
AARP? Co to je za zkratku?
Americká asociace důchodců. Můžete se stát členem, když je vám padesát. Dostáváte pak slevy v hotelích i jinde. Stát mi zatím důchod nedá, na ten si musím pár let počkat. Zato mi v padesáti začne chodit penze od WTA (Ženské tenisové asociace). To je legrační, co?
Končíte kvůli fyzické kondici?
Ne. Jen chci začít jiný život. Strávit víc času doma s mojí přítelkyní a mými zvířaty, propagovat moji knížku "Buď v kondici", víc se věnovat práci pro organizace gayů a lesbiček. A komentovat – jestli mě někdo bude chtít poslouchat.
Definitivně se tedy rozloučíte na US Open?
Nevím. Rozhodnutí, že hraju poslední rok, je nezvratné. Ale nechávám zatím otevřené, jaké turnaje ještě budu hrát. Záleží na tom, jak se budu cítit po Wimbledonu.
Copak? Něco vás bolí?
Natáhla jsem si v Římě vazy v koleně a pořád mě zlobí, ale lepší se to. Jinak je moje tělo na tom skvěle. Vím, že bych se udržela ve formě ještě dalších pět let. Jenomže nechci.
Nechcete vyzkoušet, jak byste tu hrála třeba ve dvaasedmdesáti?
(rozesměje se) Bylo by zajímavé zjistit, jaké jsou mé limity, co? Ne, děkuji, nechystám se na to.
Martina NavrátilováNarozena: 18. října 1956 v Praze. Bydliště: Sarasota, Florida, USA. Dobyla 58 grandslamových titulů, z toho 18 ve dvouhře. Wimbledon vyhrála dvacetkrát, devětkrát ve dvouhře. Celkem zvítězila na 167 turnajích ve dvouhře a 175 ve čtyřhře, víckrát než kterýkoli jiný tenista, ať muž či žena. Naposledy triumfovala s Liezel Huberovou letos ve Štrasburku. Ve Wimbledonu 2003 se ve věku 46 let stala nejstarší grandslamovou šampionkou v historii, když vyhrála smíšenou čtyřhru s Indem Paesem. Světovou jedničkou byla 331 týdnů, poprvé v roce 1978, naposledy 1985. Na prize money vydělala 21 473 076 dolarů. Podporuje řadu neziskových a charitativních organizací, které zajišťují školné pro sirotky a děti z nemajetných rodin. |
Prožívala jste svůj rozlučkový Wimbledon hodně sentimentálně?
Přijela jsem sem vyhrát titul z debla nebo mixu, na to jsem se koncentrovala. Nepřijela jsem jen kvůli jahodám. Na sentimentalitu bude čas.
Co budete z Wimbledonu nejvíc postrádat?
Ten pocit, že jsem tady na kurtu a hraju. Jistě, vrátím se sem i v příštích letech, ale už ne jako hráčka. Budu postrádat soutěže a zápasy pod tlakem.
Uplynulo dvanáct let od chvíle, kdy jste se tu loučila s dvouhrou a na centrkurtu si utrhla trs trávy na památku. Co jste se od té doby naučila?
Lépe naslouchat lidem. Užívat si každou hezkou chvíli. Vážit si všeho, čeho jsem dosáhla a co ještě mohu dělat. Prostě být vděčná, pokorná k životu. A pokorná k Wimbledonu.
Opět si odtud odnesete nějakou památku? Třeba zdejší hlínu?
Určitě odnesu. Hlínu? To ne. Radši si najdu kousek pěkně zelené trávy.
Když končíte, asi vás už v Praze na dvorci neuvidíme...
No, asi ne.
Ani žádnou pražskou rozlučku nechystáte?
Možná nějakou exhibici, to by šlo. Vždyť budu do Česka jezdit pořád, i když jen privátně.
