Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


K titulu scházel kousek, posteskl si Kulhavý. Za rok budu silnější, slibuje

Jaroslav Kulhavý, stříbrný na MS v cross country horských kol | foto: AP

6 2010
Cílem projížděl zacákaný od bláta, s rukama nad hlavou, pravý ukazováček mířil k nebi. Jenže na tváři Jaroslava Kulhavého nebylo vidět radost, kousal se do rtů. Nenaplnil svůj sen. "První pocity? Smíšené," říkal pak český biker.

Na mistrovství světa v kanadském Mont St. Anne si v závodě cross country dojel pro titul vicemistra světa. "Ale to první místo bylo vzdálené jen kousek. Trošku škoda," tvrdil letošní evropský šampion.

Hermidovi v cíli vyhrkly slzy, byl šťastný. Kulhavý musel přijmout porážku.

Jak je to s emocemi den po závodě?
Už perfektní. To stříbro mě ale bude ještě nějakou dobu mrzet.

Od startu jste diktoval tempo...
Závod probíhal dobře, byl jsem od začátku v čele, protože to bylo zapotřebí.

Až do posledního kola. V závodech této sezony vám vždycky poslední okruhy vycházely výborně. Proč ne i teď?
Snažil jsem se na ně zase šetřit síly a neudělat chybu, čekal jsem až na závěr. Ale Hermida jel perfektně a já neměl moc dobrý konec, ten moment bych možná nazval krizí. Už mi chyběla energie dojet ho.

Váš trenér povídal: Jarda před závodem přijde a řekne, že vyhraje. Říkal jste to stejné i tentokrát?
To bývá spíš legrace, ale je fakt, že jsem měl podobné pocity i teď. Cítil jsem, že to bude dobré.

Nakolik se na vás podepsala náročná a výsledkově famózní sezona? Mohlo i to ubrat sil?
Minulý týden ve Windhamu (závod SP, který Kulhavý vyhrál) jsem si pěkně hrábnul a možná mi to chybělo. Já tam jel celou dobu naplno, Hermida dojel někde vzadu.

V Izraeli, kde jste letos vyválčil evropský titul, byl Španěl až pátý, s více než dvěma minutami ztráty. Co se u něj za ty dva měsíce změnilo?
Závod mu prostě vyšel perfektně. Celou sezonu měl sice nevýrazné výsledky, ale tentokrát byl nejsilnější, vyhrál zaslouženě. Každý mu ten titul přeje, je to borec, démon, komediant. Všichni ho mají rádi.

Před šampionátem se říkalo: Kulhavému mistrovská trať sedí, mohl by zajet dobrý výsledek. Pomohl vám náročný okruh?
Musím přiznat, že mě trochu trápil ten déšť, ale naštěstí trať extra nepoznamenal. Až na kamenitý sjezd, který klouzal. Ale dalo se to jezdit, zvládal jsem to dobře. Třeba Švýcar Schurter ve sjezdech ztrácel a navíc dvakrát píchnul, což ho popravilo.

Vaše stříbro znamenalo šestou medaili na šampionátu pro Českou republiku. Jak bolí, že je to právě "jen" to stříbro.
Samozřejmě to mrzí, ale je mi 25 let a ještě mám dost času, abych si pro titul jednou dojel. O zklamání bych nemluvil, to spíš motivace je teď hodně silná.

Takže budete za rok ještě silnější a rychlejší?
Prostor ke zlepšování pořád mám, jsou tam i nějaké rezervy. Kolik procent mi chybí? O těch se těžko mluví. Doufám, že vrchol formy, ta životní fazóna, přijde v Londýně. Už teď jsem ve špičce a na olympiádě se budu chtít dostat co nejvýš.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze