„Převládá u mě spokojenost, v družstvu bylo velice kvalitní ovzduší, to je vždy základ spolupráce,“ loučil se s klubem, neboť vedení jej po sezoně nahradilo exreprezentantem Martinem Hrochem. „Znám ho dlouho, kdysi jsem jej vedl ještě jako dorostence. Je to velmi kvalitní kluk,“ říká o svém nástupci.
Jak budete vzpomínat na šternberské angažmá?
Když jsem v lednu 2011 k týmu nastupoval, tak jsem myslel, že to bude jen na půlrok. Po každé sezoně jsme se pak postupně domlouvali na dalším pokračování. Nedělal jsem si sám za sebe žádné velké ambice, ale pokaždé mě z klubu oslovili. Myslím, že jsme vytvořili šlapající tým, takže můžu být spokojený. Byl jsem nejen u sedmého místa áčka, ale také u postupu béčka do druhé ligy žen i kadetek a juniorek do svých extralig.
Začínal jste záchranou v baráži a postupně jste se Sokolem pronikli až na sedmou příčku. Cítil jste, že se tým stále zlepšoval?
Jsem o tom přesvědčený. Družstvo se stabilizovalo, zpočátku jsme sice měli trochu problémy s nestabilní výkonností nahrávaček, to se však změnilo příchodem zkušené Elišky Ticháčkové. Jediným poklesem bylo loňské deváté místo, to jsme se ale museli v průběhu sezony vyrovnat s odchodem tří hráček základní sestavy do Olomouce, což se na výkonech muselo projevit.
Jinak ale můžete být spokojený.
Podařilo se vytvořit velice kvalitní ovzduší se vzájemnou důvěrou. Z toho se musí vždy vycházet, je to velmi důležité. S hráčkami jsem měl velmi dobrý vztah, i když je jasné, že někdy musí být trenér i velice nepříjemný.
Budete vaše bývalé svěřenkyně sledovat i dál?
Určitě budu. Je ale otázkou, co se současným týmem bude, protože podle vedení mají přijít nějaké další změny. Tak uvidíme.
A jaké jsou vaše další plány?
Každé své angažmá jsem plánoval vždy jen na jeden rok. Je to složité, měl jsem vlastně dvě práce, kromě trénování ještě výuku ve škole. Moc děkuji řediteli našeho gymnázia, že mi k tomu vytvořil podmínky. Za můj konec ve Šternberku je teď nejraději moje máma, která vždy viděla, jak jsem unavený. Uvažuji, že bych se vrátil zpět k trénování kluků, ale v mužském volejbalu panuje v Olomouci i celém kraji tristní situace. Funguje snad jen mužský tým v krajském přeboru. Přemýšlím, že bych se s tímto stavem pokusil něco udělat, ale ještě se uvidí, přece jen mám už také své roky.