Jaké to je, vyhrát druhý ze čtyř prestižních Grand Slamů v roce?
Úžasné. Jsem rád, že jsem takhle ukončil sezonu a doufám, že se mi bude dařit dál. V příštím roce už začíná olympijská kvalifikace, mám na co navazovat.
Do Japonska jste odlétal po necelých šesti týdnech přípravy. Překvapilo vás vaše vítězství?
Moc jsem s ním nepočítal, říkal jsem si, že po tak krátké přípravě se turnaje zúčastním jen v rámci tréninku. Nahrávali tomu i soupeři - na to, že jsem byl nasazený jako jednička, jsem měl docela těžký los. Ale kupodivu jsem porazil olympijského vítěze a dvojnásobného mistra světa Iliadise z Řecka, zlatého z her v Pekingu a stříbrného z Londýna Tüvšinbajara z Mongolska, Švéda Paceka a ve finále i juniorského mistra světa Reyese z Kanady. Trápil jsem se víc než obvykle, ale dopadlo to dobře. Paříž a Tokio jsou nejtěžší turnaje na světě, docela to těší.
Trenér: Lukáš je borecTurnaj Grand Slamu, kam patří Paříž, Moskva, Baku a Tokio, vyhrál Lukáš Krpálek jako vůbec první český judista v únoru v Paříži. Nyní už má na kontě dva. "Není to zase tak mimořádné, ale hovoříme jen o úzké špičce v jednotlivých kategoriích. Lukáš je ovšem borec, protože vstoupil do turnaje bez velké přípravy. Neřešil to ale a šel soupeře rozsekat, přičemž porazil dva olympijské vítěze. Ani jednou sice nevyhrál na ipon, ale znovu přesvědčil, jak úžasnou má vytrvalost a boj o úchop. Je to zkrátka závodní typ," glosoval vystoupení české hvězdy v Tokiu reprezentační kouč Petr Lacina, který Krpálka připravuje v USK Praha. |
Však jste taky po tokijském triumfu poskočil na druhé místo světového žebříčku - co to pro vás znamená?
Bylo by hezčí, kdybych sezonu zakončil na prvním místě, kde už jsem byl po únorovém vítězství v Paříži. Jenže k tomu mi chybělo dost bodů, mistr světa Mammadov z Ázerbajdžánu si udělal slušný náskok. Ale třeba se na první místo zase dostanu. Na druhou stranu mě těší, že až za mnou přezimuje Nizozemec Grol, s nímž se dvakrát nemusím.
Pří vší úctě k vašim výkonům - v Tokiu se stalo snad poprvé, že jste nevyhrál ani jeden zápas na ipon. To je málo obvyklé, že?
Nejspíš to bude tou krátkou přípravou, navíc soupeři byli docela tvrdí. Nějak nechtěli padat! Ale na to, že šlo o můj první turnaj po srpnovém mistrovství světa, to bylo slušné.
Letos jste omezil počet turnajů. Bylo to správné rozhodnutí?
Je to lepší, dřív jsem měl turnajů až až, možná i na úkor tréninku. Letos jsem věnoval přípravě víc času a příští rok to bude podobné. Budu si vybírat starty.
O uplynulém víkendu jste vynechal turnaj Grand Prix v Koreji - nemrzelo vás to? Byl jste rozjetý z Japonska... Nebo to zapadlo do "omezovacího" plánu?
Tak nějak. Zůstali jsme na tréninkovém kempu v Japonsku, abych si vytvořil co nejlepší základ na příští rok. Kdybych vyhrál v Koreji, na post světové jedničky bych se stejně nedostal.
Prozradíte, v čem jste ve vaší dosud nejlepší sezoně udělal největší pokrok?
Myslím, že jsem se hodně posunul silově, zlepšil jsem i techniku. Naučil jsem se i nějaké nové věci, ať už v boji na zemi nebo v postoji. Musím se ale učit dál, abych překvapoval soupeře zase něčím novým. Proto jsem teď v Tokiu mnoho nových věcí nepoužíval, soupeři mě docela sledují.
Blíží se Vánoce - dáte si teď odpočinek?
Ano, ale jen na pár dní. O víkendu těsně před svátky mě čeká s německým TSV Abensberg prestižní mistrovství Evropy klubů, které jsme loni vyhráli, budeme se snažit o obhajobu. Takže mi vlastně judistický rok ještě neskončil, odpočívat budu až potom.
A vaše představa Vánoc? Ulevíte si třeba v životosprávě?
To tedy ano. Kapr nesmí chybět, ale hlavně se těším na bramborový salát a řízek, a taky na chlebíčky. S další přípravou pak začneme až po Novém roce - první turnaj, obhajoba na Grand Slamu v Paříži, mě čeká až v únoru, budu mít dost času přebytečná kila shodit.