Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jsem zpět a teď si dám bratry Kličkovy. Holyfield míří na boxerský Olymp

TU MÁŠ! Evander Holyfield (vlevo) se do ringu vrátil vítězně, technickým k.o. v osmém kole porazil Jihoafričana Franse Bothu. | foto: AP

12 2010
Cože, s tímhle strejdou že mám boxovat? hihňal se kdysi. Americkému bijci Evanderu Holyfieldovi bylo osmadvacet a jen neochotně svolil k zápasu s legendárním krajanem Georgem Foremanem.

Ten byl o čtrnáct let starší a o pás mistra světa nebojoval od prohry s Muhammadem Alim v roce 1974. Foreman kapituloval po dvanácti kolech.

"Byl jsem jedním z těch, kteří se smáli, když jsme proti sobě stáli v ringu," vzpomínal Holyfield v televizní stanici Sky Sports.

Jenže Foreman tři roky poté smetl Michaela Moorera a stal se nejstarším mistrem světa historie. A Holyfieldovi úsměv ze rtů zmizel. "Z toho našeho zápasu jsem si odnesl jedno: Nejde o věk, ale o to, jestli do boje dáte všechno," tvrdí teď.

Přesně tohle on o víkendu udělal. Mezi provazy se postavil poprvé po dvou letech od kontroverzní porážky, kterou mu připravil tehdejší šampion WBA Nikolaj Valujev. A tentokrát vyhrál.

V 47 letech si Holyfield po vítězství nad Jihoafričanem Fransem Bothou připnul pás organizace WBF, která nepatří mezi čtveřici nejvýznamnějších. A Foremanovi vzal primát nejstaršího mistra světa.

Boxer s ukousnutým uchem se teď upnul k cíli, který měl v hlavě celou kariéru: Stanu se nezpochybnitelným mistrem světa, vyhlásil. "Tohle je začátek nové éry. Nemyslel jsem si, že se jí dožiju," vyprávěl Holyfield.

Možná je veteránem, možná už není tak rychlý. Ale jestli se mistrem světa stal Foreman v pětačtyřiceti, Holyfield nevidí důvod, proč by to stejné nemohl dokázat ještě o dva roky starší.

Evander Holyfield (vlevo), Frans Botha

"Říkali o mně, že jsem starý a senilní. Ta nejdůležitější věc je ale víra v Boha, který mi zavřel před podobnými poznámkami uši," vzkázal pochybovačům. "Maminka mi říkala: Nedostaneš se do cíle, jestli se vzdáš. Nikdy bych nebyl tam, kde jsem, kdybych poslouchal lidi."

Možná se opravdu na boxerský Olymp znovu dostane. Pořád má sílu, boxerský um, odhodlání.

Ta cesta ho ale asi nakonec zavede k jednomu z bratrů Kličkových - Vitalije nebo Vladimíra, kteří drží tři ze čtyř nejcennějších titulů. A ani jeden z nich od roku 2004 neprohrál.

"Oni nemuseli s nikým opravdu bojovat, jejich soupeři vždy jen čekají na porážku," myslí si Holyfieldův trenér Tommy Brooks, který pracoval i s oběma ukrajinskými bratry.

Takže šance pro "strejdu" Holyfielda žije. "Kličkové jsou velcí boxeři, ale dají se snadno porazit," hlásí Brooks. "Jako každý jiný."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze