Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Florbalový objev Pluhař chce s Boleslaví další pohár

Z OBRANY DO ÚTOKU. Florbalista Josef Pluhař se v boleslavské sestavě posunul dopředu a patří mezi nejproduktivnější hráče. | foto: Štěpán Tomš

9 2017
Začátek roku patří bitvám o florbalový pohár, počtvrté v řadě prošla do finále Mladá Boleslav. I díky objevu sezony Josefu Pluhařovi.

Z teenagera v obraně vyspěl v centra, jehož originální hra baví. Mezi reprezentanty a dalšími známými jmény ve florbalové Mladé Boleslavi vyniká třiadvacetiletý odchovanec Josef Pluhař. „Vpředu mi to sedí. Jsem u gólů a to mě baví,“ povídá.

Za týden v úterý zaútočí s týmem na první trofej sezony. Stejně jako v minulých třech letech Boleslav postoupila do finále poháru.

Čemu přičítáte, že jste v něm tak úspěšní?
Za poslední roky už víme, kudy vede cesta do finále. Pohár chceme a podle toho mu přikládáme důležitost, pečlivě se chystáme. Není to pro nás žádná béčková soutěž, bereme ji vážně.

28 bodů

(11+17) už v sezoně nasbíral Josef Pluhař v součtu ligy a poháru. V produktivitě týmu je čtvrtý.

Ve finále zase stojíte proti Vítkovicím, letitému rivalovi, který vás naposledy připravil o pohár. Jak uspět?
S Vítkovicemi toho máme hodně za sebou, ale my nad tím nebudeme přemýšlet. Naopak budeme mít motivaci ukázat, že jsme lepší než oni, a budeme jim to chtít vrátit. Bude to pro nás veskrze pozitivní motivace.

Je leden, ale Boleslav doteď prohrála v lize jen jednou a ještě až v prodloužení. V čem je vaše síla?
Řekl bych, že se ustálila naše výkonnost. Máme tři vyrovnané formace a každá může rozhodnout. Jistě, největší síla je v prvním útoku, ale víme, že pokud se mu zrovna nedaří, další dvě lajny ho zastoupí. To je naše síla. Umíme hrát trpělivě od začátku do konce.

Pohár České pojišťovny

Boleslavská série

Boleslavská série Mladá Boleslav je ve finále počtvrté v řadě. V letech 2014 a 2015 vyhrála, ve finále byla i loni, kdy podlehla Vítkovicím 2:3. Na stejného soupeře narazí také v letošním finále v úterý 17. ledna ve Zlíně. Boleslav ve čtvrtfinále vyřadila Pardubice a v semifinále Brno. Ještě před cestou na finále tým odehraje atraktivní superligový zápas proti Tatranu Střešovice doma v sobotu 14. ledna od 19 hodin.

A mnohdy je rozhodnuto mnohem dřív než na konci.
Hraje se příjemně, když máte brzy náskok. Ale myslím, že jak se v lize bude blížit play-off, přestane to být pravidlem. V těžkých zápasech se ukáže, jestli jsme na tom tak dobře, jak to na první pohled vypadá. A taky víme, že nejsme na hraně. Věříme, že naše výkonnost bude stoupat.

Je těžké nepodlehnout dojmu, že všechno šlape?
Neřekl bych. Všichni cítíme, že dál potřebujeme pracovat stejně kvalitně. Teď jsme třeba vyhráli v semifinále poháru v Brně 9:1, ale ten výsledek nás určitě neuspokojí.

Mluvíte v množném čísle, ale co řeknete o své osobní formě? Vynikáte i v silné boleslavské konkurenci.
Nevím, jestli úplně vynikám, ale jsem rád za to, že se dokážu prosadit a pomáhám týmu. Vesměs mě to těší. Je to hodně dané skvělými spoluhráči v útoku.

Vyhovíte si?
S Tomem Chroustem a Kubou Gruberem spolu hrajeme od začátku sezony. Jsem strašně rád, že nám trenér Pazdera věří a nechává nás pohromadě. Půl roku spolupracujeme a ta naše souhra se zlepšuje každý zápas.

Jste taková mladá letka na hřišti, že?
Moje křídla, to jsou takoví běžci a dravci. A všichni dohromady jsme takoví hračičkové. Rádi si přihrajeme, rádi kombinujeme.

A často jsou z toho hezké góly.
Z každého máme radost, ale když je akce vyšperkovaná nějakou pěknou souhrou, radost je ještě větší. Je super, že všichni tři se prosazujeme. Víte, musíme taky hodně pomáhat Kubovi Gruberovi. (rozesměje se) On si před sezonou nasadil laťku hodně vysoko. V jednom videorozhovoru řekl, že chce dát 25 gólů, což má teď dost často na talíři. Tak mu musíme pomoct, aby to zvládnul.

Sám jste ještě před rokem a půl hrál v obraně. Jak jste se vlastně ocitl v útoku?
Když přišel do Boleslavi trenér Pazdera, řešili jsme mou pozici v týmu. On asi neměl tolik centrů, kolik by si představoval a domluvili jsme se, že to zkusí se mnou. Začátky nebyly moc dobré. Potřeboval jsem sezonu, abych si zvykl, ale myslím, že se to vyplatilo. V útoku mi to sedí víc než v obraně. Jsem častěji v gólových situacích, a to mě baví.

Dokázal byste si ještě představit, že v nouzi zaskočíte v obraně?
Na konci minulé sezony se to v trénincích párkrát stalo, jenže už to nebylo ono. Už jsem nebyl ve své kůži. Ale kdyby to hořelo, snad bych dokázal pomoct.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze