"Jenže i přes podobu ve tváři jsem někdo jiný než byl strýček. I když mě stačil hodně naučit, nikdy se mu nevyrovnám. A vlastně to ani nejde. On byl jedinečný člověk i závodník," říká v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES a Hospodářské noviny Bruno Senna, usměvavý chlapík, který letos zatím bez velkých výsledků vstoupil do formule 1.
Zároveň ale chlapík, o němž trojnásobný mistr světa Ayrton kdysi řekl: "Pokud si myslíte, že jsem rychlý, tak počkejte, až uvidíte mého synovce."
Bruno, kdy se ta slova vyplní?
Snad brzy. Ale nemá cenu mě s Ayrtonem srovnávat, navíc ani proti sobě nezávodíme. Já si z jeho slov vzal jednu věc: že ve mně viděl rychlého závodníka. Na mně teď je, abych se zlepšoval, naplnil svůj talent, závodil a učil se. Snad až dostanu pořádné auto, tak v F1 ukážu, co opravdu umím.
Bylo vám deset let, když se na dráze zabil. Musel jste být asi hodně živé dítě, když ve vás viděl takový jezdecký talent?
Jezdili jsme spolu na vodním skútru, na motokáry mě posadil v osmi letech, zatímco ostatní začínali ve třinácti. Učil mě. Ale ne tak, že by mi něco říkal, spíš mi věci ukazoval. Ukázal mi základní nastavení motokár, učil mě o pneumatikách i to, jak předjíždět. A naučil mě ještě jednu věc, kterou jsem si uvědomil až jako dospělý. Naučil mě, jak by se člověk měl chovat.
Spoustě lidí, když ztratí někoho blízkého, utkví v hlavě několik výrazných momentů na onoho člověka. Jaké jsou ty vaše na Ayrtona?
Byl to každý den, který jsme spolu o prázdninách strávili. Vyjeli jsme si třeba na lodi a házeli se do vody. Bylo mi osm, vždycky jsem se k němu nenápadně přiblížil a strčil do něj, aby z lodi spadl. Jenže nebylo to moc jednoduché, vždyť jsem mu byl sotva do pasu, takže jsem naopak často do vody letěl já nebo má sestra.
Ten tragický závod v Imole jste sledoval doma v Brazílii. Napadlo vás u televize hned, co se stalo?
Ne, vůbec jsem to netušil. Zaprvé jsem byl ještě dítě a za druhé vždy přece čekáte to nejlepší. Přál jsem si, aby vyskočil z vozu jako v mnoha jiných případech, ale to se nestalo. Uběhlo deset patnáct minut a doma nastal chaos. Pak už začaly přicházet jen špatné zprávy a trvalo asi dvě hodiny, než jsme si uvědomili, co se opravdu stalo. V Brazílii byla neděle ráno a mně do oči vytryskly slzy. Ayrton zemřel.
Je výhoda nebo spíš těžkost mít ve formuli 1 příjmení Senna?
Pro mě je to požehnání. Je opravdu skvělé se tak jmenovat, protože mi to pomohlo v mnoha různých věcech, především když dojde na setkání s novináři či sponzory. Peníze od nich nastartovaly mohou kariéru a nebudeme si nic nalhávat: takových mladíků, jako jsem já, je v nižších sériích spousta. Díky jménu si ale vybrali mě. Zároveň mi příjmení dodávalo v začátku kariéry sílu. Byl na mě větší tlak, než jsem mohl snést, a musel jsem se naučit s tím žít. Když jsem pak přišel do F1, byl jsem na tlak připravený lépe než většina ostatních. Ano, někdy není lehké se tak jmenovat, ale vždycky si uvědomím, že výhody převažují.
Dva roky po smrti Ayrtona se na motorce zabil i váš otec. Dědeček pak vydal zákaz, aby v rodině kdokoli závodil. Jak těžké bylo zlomit ho?
Nemusel jsem nikoho přemlouvat. Po havárii na závodění nedošla dlouho řeč, takových osm let se o něčem podobném mlčelo. Zkoušel jsem dělat různé věci, ale ta myšlenka být na dráze mi pořád hrála v hlavě, a tak jsem se v osmnácti k závodění vrátil. Pomohli mi prarodiče a nakonec se přidala matka.
Letos by Ayrtonovi bylo padesát. Myslíte, že by ještě závodil?
Přesně tuhle otázku jsem nedávno řešil s babičkou. Ona tvrdila, že by už nejezdil, ale měl by vlastní tým. Ale já si myslím, že by závodil třeba v nějaké jiné sérii. Ale kdo ví, bohužel Ayrton tady není.
Vy závodíte za Hispania Racing Team, který je v F1 letos prvním rokem jako vy. Je pravda, že nedostáváte od nich žádné peníze?
Ano, tak to je. Jezdím zadarmo.
A co vás tedy živí?
Mám osobní sponzory, díky kterým utáhnu své výdaje. Nejsem nijak zámožný, ale účty platím vždycky včas.
Mohl jste jít i k jinému týmu, ale prý byste musel za angažmá platit pět milionů eur ročně. Je to tak?
Ta částka se liší tým od týmu, ale obecně souhlasí. Hodně stájí hledá sponzory skrz piloty, je totiž těžká doba. Je to jiné než před čtyřmi pěti lety, a proto pro mladé piloty není vůbec jednoduché se do F1 dostat.
Ještě dovolte dvě otázky na vaše koníčky. Tím prvním je cyklistika.
Tu miluji! Moc rád bych se jel podívat na Tour de France, ale během sezony není čas. Přesto jsem to jednou stihl. Nedávno jsem zase zvládl jeden trénink s lidmi ze stáje Lance Armstronga: sto kilometrů v kopcích s pořádným stoupáním, udržel jsem si průměrnou rychlost 26 kilometrů za hodinu, ale i když to nebylo špatné, tak mi profíci stejně o padesát minut ujeli. Ale mně nešlo o to je porazit, ale porazit sám sebe.
A teď to druhé hobby: rád děláte DJ na party.
Mám rád muziku, hlavně elektronickou. Ale myslím, že lépe točím volantem než deskami a dokonce jsem s tím i kvůli sluchu už skončil. Jestli si totiž mám něčím odrovnat uši, tak ať je to řev motorů.
kdo je bruno sennaV říjnu 27letý pilot F1 je synem sestry tragicky zesnulého trojnásobného mistra světa Ayrtona Senny. I proto je jeho původní příjmení Lalli, když se ale vrátil k závodění, přejmenoval se. "Každý by mi stejně říkal mladý Senna." Závodit ho učil strýc na rodinné farmě blízko Sao Paula, když se však zabil v Imole 1994 a o dva roky později zahynul i jeho otec Flávio, s jezděním skončil. Na dráhu se vrátil v 18 letech a letos vstoupil do F1. Zatím nezískal ani bod. |