Náročná, poněkud komplikovaná cesta. Tak odstartovalo měsíční soustředění adeptů olympijských medailí v Riu.
„Měli jsme asi sedm kilo nadváhu, tak jsem si musel spoustů věcí vzít na palubu. V Sydney jsem prošel kontrolou snad nejrychleji, co jsem prošel, ale pak jsme zjistili, že auto dostaneme až za dvě a půl hodiny. No a chvilku po příjezdu do Penrithu přišla hrozná bouřka. Byl jsem rád, že jsem v pořádku na místě,“ popisoval Jiří Prskavec takřka dvoudenní cestu k protinožcům.
V Austrálii bývá během zimy pravidelně. „Dny tady se mi letos přehouply do takového domácího formátu. Přeci jenom jsem tady už po sedmé a není to jako na začátku. Dřív jsem chtěl tak nějak pořád prozkoumávat okolí nebo jet do Sydney a projít si město. Letos už je to opravdu hlavně o tréninku a připadá mi to tady podobné jako doma.“
Kajakář Jiří Prskavec na soustředění v Austrálii
Pobyt v Austrálii ale není jenom o tréninku. „První volný den na pláži jsem si strašně užil. Navíc bodysurfovat v tak nádherném prostředí jako je Garie Beach s neskutečně průzračnou vodou bylo parádní,“ pochvaloval si. „Na začátku února jsme vyrazili i na výlet do Modrých hor a nebylo to vůbec špatné. Koupačka na závěr pod vodopádem Wentworth Falls jako pořádná odměna. Až na tu studenou vodu.“
Trénink je samozřejmě na prvním místě a snaží se mu podřizovat maximum. Dohlíží na něj ten nejkompetentnější – trenér a táta v jedné osobě. Vycházejí spolu ale spíš jako dobří parťáci. „Táta mě asi nemá moc proč hlídat, jedině snad, že jsem letos začal jezdit na skateboardu, a to se mu moc nelíbí. Tak dvakrát do týdne se jedeme s Ondrou Tunkou povozit do místního skateparku, a to mě hrozně baví.“
Austrálie se zdá být ideální destinací pro slalomářský tréninkový kemp v zimním období. Ale občas se musí reprezentanti poprat i s věcmi, které je v Česku nepotkají. Například jiná fauna a flóra. „Havěti je tady opravdu hodně, ale já naštěstí žádné jedovaté zvíře za těch sedm let ještě nepotkal. Ale když jsem letos byl ještě doma, tak jsem na facebooku zaregistroval fotku s druhým nejjedovatějším hadem, jak se koupe v kanálu v Penrithu. Dokonce jsem zaslechl, že ho museli přijet odchytit hasiči,“ obával se 23letý reprezentant.
Na jiné časové pásmo si letos zvykl rychle. „Posun času je pro mě vždycky jedna velká loterie. Někdy se cítím po třech dnech v pohodě jako třeba letos a jiné roky mi to trvalo až týden. No zaklepu, ale doufám, že jak jsem to letos zvládnul v pohodě, tak už to bude pořád.“
S KOUČEM. Jiří Prskavec se svým otcem a trenérem v jedné osobě na soustředění v Austrálii.
Jediná věc, která se vodákům na Austrálii nelíbí, je její vzdálenost. „Do Emirátů se dá jet na dva týdny, ale do Austrálie je to na tři týdny skoro málo, když zvážíme časový posun, let a finance,“ zhodnotil jeden z adeptů na zlato z Ria a dodal: „A ještě jednu slabinu to letos má. Tím, že je olympijská sezóna, tak tady jsou mraky lidí kvůli tréninku.“
