Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dopadlo to dobře. Polnický má radost z dalšího českého bronzu

Cyklista Jiří Polnický (uprostřed) z týmu Whirlpool Author | foto: Jan Brychta/SvetCyklistiky.cz

1 2015
Cyklista Jiří Polnický z hradecké stáje Whirlpool Author si na mistrovství republiky v závodě jednotlivců s hromadným startem po třech letech zopakoval bronzový úspěch. Na společném šampionátu Česka a Slovenska v Žilině byli v kategorii elite z Čechů lepší jen Petr Vakoč a Leopold König.

Na začátku posledního z deseti dvacetikilometrových okruhů byl Jiří Polnický stále ve vedoucí skupině, která jela nejen o český, ale i o slovenský titul.

V dešťové slotě, která v Žilině závod jednotlivců s hromadným startem na společném šampionátu Česka a Slovenska doprovázela, nakonec do cíle dorazil jako pátý, což mu v hodnocení kategorie elite stačilo na bronzovou medaili.

Pětadvacetiletý borec si toto umístění zopakoval po třech letech, v roce 2012 ho rovněž pro hradecký tým Whirlpool Author získal také na Slovensku, ale v Púchově. „Nakonec to dopadlo dobře,“ říká cyklista, kterému se v posledních letech na domácích šampionátech daří, ke dvěma bronzům přidal loni čtvrté místo.

Nehlodá vás myšlenka, že jste mohl dopadnout i lépe, když jste tak dlouho jel s nejlepšími?
To bych neřekl. Bylo to těžké, v posledním kole kluci ujeli a na nás se dostala velká skupina, takže to mohlo být i horší, závěr nebyl vůbec jednoduchý.

Potřetí v posledních čtyřech letech jste byl z hradeckého týmu nejlepší, také už v první polovině sezony se vám dařilo. Odpovídala tomu taktika vašeho týmu?
Odpovídala. Jako lídři jsme s Lojzou Kaňkovským do závodu šli s tím, že Pavel Camrda si má hlídat třiadvacítky. Vcelku se to povedlo.

Co jste si říkal, když jste viděl počasí, v němž se celý závod odbýval?
Vodu v závodech opravdu moc nemusím, ale měl jsem v tomhle i trochu štěstí. Počasí sice bylo špatné, ale po startu ujela skupina, kde jsme měli zastoupení, takže my jsme moc jet nemuseli, bylo to na jiných. Takže já jsem dlouho nemusel moc závodit a hodně jsem mohl jet v pláštěnce, shodil jsem ji až nějakých padesát kilometrů před cílem. Dalo se to přežít.

Závod se pro váš tým vyvíjel příznivě a to přímo vám asi dost pomohlo.
Přesně tak. Vpředu s Kreuzigerem jsme měli dlouho dva jezdce, Hošek s Kalojírosem se ho drželi až do osmého kola. To pro nás bylo hodně výhodné a táhnout peloton museli jiní.

Kdy se podle vás začal závod rozhodovat?
Na začátku devátého kola, kdy už se opravdu jelo. Vpředu nás zůstalo šest, pak nás ještě někdo dojel a tak se vjelo do závěrečných dvaceti kilometrů.

Proč se tahle skupina rozdělila tak brzy?
Moc se nespolupracovalo, tak za to vzali Sagan, Vakoč a König a ujeli nám.

Co se dělo za nimi?
Blížila se k nám poměrně početná skupina, chvíli jsme zkoušeli zůstat před ní, ale už to moc nešlo, bylo lepší počkat a přece jen si trochu odpočinout. I s tím rizikem, že najednou se bude ve finiši rozhodovat ve více lidech. Ve hře byl ještě bronz a titul ve třiadvacítce. Důležité bylo se s klukama domluvit, jak na tom jsou a co zkusíme. Nakonec to dopadlo dobře, bronz máme.

Ve finiši jste spurtoval se Sisrem a prohrál, takže jste do cíle z Čechů dorazil čtvrtý. Sisr však jel v kategorii do 23 let, a bronz tedy patřil vám.
To mě trochu mrzí, ale ten závěr nebyl skoro po dvou stech kilometrech jednoduchý. Zvažoval jsem, kdy nastoupit, byl tam kousek před cílem kopec, nakonec jsem ještě počkal, což bylo dobře. Myslím si, že kdybychom do toho šli, tak by se přese mě přehnala řada soupeřů. Ale i tak jsem do spurtu šel nějakých 300 metrů před cílem, což je dost. Sisr se dostal těsně přede mě.

Asi souhlasíte - a to nejen při letošní neúčasti obhájce titulu Zdeňka Štybara -, že prosadit se na domácím šampionátu je rok od roku těžší.
Souhlasím. Mistrovství republiky jde každý rok nahoru, ostatně stačí se podívat, kde dneska naši kluci jezdí, a na startu byli opravdu téměř všichni. Jsou to profíci, kteří nejenže závodí na těch nejprestižnějších jednorázových klasikách, ale jsou schopní se na nich umisťovat mezi nejlepšími, a dokonce je vyhrávat. Tomu potom domácí šampionát odpovídá.

Letos asi pořadatelům vyšel tah uspořádat mistrovství v Žilině, odkud pohází Peter Sagan. Jak se vám tam závodilo?
Bylo až neuvěřitelné, kolik lidí bylo v takovém počasí kolem tratě. Ukázalo se, jakým je Peter na Slovensku fenoménem. Takovou atmosféru nepamatuji, v tomhle směru to byl opravdu skvělý závod.

Vy jste na něm potvrdil výbornou a hlavně dost vyrovnanou formu, kterou mátě prakticky od začátku sezony.
Jsem za to opravdu rád, zvlášť když poslední výsledky bezprostředně před šampionátem nebyly nijak výrazné, na etapách na Slovensku a v Rakousku jsem se výrazněji neprosadil, i když forma špatná nebyla. Možná to bylo i kvůli tomu, že jsem se měsíc a půl soustředil právě na domácí šampionát. V minulých letech se mi na něm dařilo, chtěl jsem to potvrdit. A příprava se vyplatila.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze