Po téměř deseti minutách druhého poločasu sobotního zápasu s Hranicemi prohrávali házenkáři Jičína o čtyři góly. Pokud by ve zbývajících dvaceti minutách skóre neotočili, skončili by v první polovině základní extraligové části mimo příčky zajišťující play-off a navíc se stejným počtem šesti bodů jako předposlední Nové Veselí.
Příliš příjemná myšlenka to nebyla, protože jednak poslední dva týmy letos přímo sestupují do nižší soutěže a jednak by tak Jičín, pokud by si svoji pozici ve druhé polovině základní části nevylepšil, přišel o možnost zahrát si v příští sezoně znovuobnovenou česko–slovenskou interligu. V ní bude hrát deset českých týmů, devět postoupí přímo, na desátého bude čekat baráž s vítězem 1. ligy.
Jičínští ale závěr zápasu s Hranicemi zvládli a svoji výchozí pozici si vylepšili. „Bodů jsme ale chtěli mít víc,“ netají trenér Aleš Babák před víkendovým vstupem do extraligových odvet, které Jičín zahájí domácím zápasem s Frýdkem–Místkem.
Extraliga v polovině● Nejvyšší soutěž házenkářů za sebou má první polovinu základní části, už o víkendu začíná druhá. |
Dlouho to ale na úspěch nevypadalo a v duelu s Hranicemi jste se trápili. Svazovala vás důležitost utkání?
Možná také, ale hlavně na nás asi dolehla pohárová porážka v Novém Veselí, kde jsme hráli opravdu špatně, nic se nám nedařilo. A na týmu asi ještě z tohoto utkání ležela deka. Naštěstí jsme koncovku zvládli a vyhráli.
Pozici vám to vylepšilo, ale sám už jste říkal, že jste čekali lepší bodový zisk. Proč vám nevyšel?
Příliš se nám nedařilo v domácích zápasech, získat v pěti utkáních čtyři body je málo. Bohužel hned na začátku jsme proti sobě právě doma měli týmy, které se zařadily do špičky, v tomhle jsme neměli los vůbec jednoduchý. Na druhé straně za sebou máme pět zápasů doma a šest venku, z pohledu plus, minus na tom nejsme zase tak nejhůř.
Odpovídá bilance čtyř výher a sedmi porážek vašemu hernímu projevu?
Nás hlavně sráží to, že nedokážeme hlavně s těmi kvalitními soupeři udržet vyrovnanou hru celých šedesát minut. Třeba i se soupeři ze špičky jsme hráli čtyřicet minut vyrovnaně, ale pak přišel výpadek a nakonec někdy výsledek vypadá i hodně jednoznačně. Třeba s vedoucími Lovosicemi jsme hned v prvním domácím utkání vyhráli první poločas, ve druhém bylo skóre také vyrovnané, ale nakonec jsme prohráli o sedm branek. A takových zápasů s naším výpadkem bylo víc.
Máte pro tyto výpadky nějaké vysvětlení?
Už delší dobu nás tlačí bota v útoku. Jen v mistrovské sezoně a v sezoně po ní jsme s tím neměli problémy (Jičín získal titul v sezoně 2012/13 - pozn. autor), od té doby ano. Strašně se nadřeme na gól a v některých chvílích máme problémy s proměňováním šancí. Když nějaké nedáme, zanechá to stopy na hráčích a soupeř toho využije. Tímhle hodně ztrácíme.
Gólů opravdu moc nedáváte, jste v této bilanci v extralize nejhorší, zatímco v obdržených brankách patříte k nejlepším...
V útoku je to i tím, že nám celý podzim chybí Dominik Čurda, hráč, který je schopný dát gól z větší vzdálenosti. To se mu loni dařilo, nyní kvůli zranění ještě nehraje.
Postavením v tabulce sice patříte do osmičky pro play-off, ale vzhledem k vyrovnanosti dolní části to budete mít ještě hodně těžké. Počítáte s tím?
Pro nás jsou teď prioritou čtyři zápasy, které nás čekají před zimní přestávkou. Z nich totiž hrajeme tři doma. Když tyhle zvládneme, mohlo by nás to nasměrovat mezi osmičku pro play-off, když ne, budeme to mít hodně těžké.
Jak na tom tým je před finišem letošního roku?
Věříme, že mu pomohla výhra nad Hranicemi. Soupeř je sice dole, ale vracejí se mu zranění a jeho výkony podle mě porostou, navíc jsme to zvládli doma a tam my teď potřebujeme vyhrávat. Já věřím, že to zvládneme, nepředvádíme házenou, za kterou bychom se museli stydět a být z toho nervózní.
Jak na tom jsou hráči?
Jsme strašně rádi, že se po zranění vrátil Jirka Groh, hlavně v defenzivě je jeho účast znát. V nejbližších dnech by mohl začít trénovat Dominik Čurda, čeká ho snad poslední kontrola.
Toho byste hodně potřebovali?
Určitě a moc mu to přejeme. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že tři měsíce nedržel míč pořádně v ruce a s letní přestávkou ještě déle. Snad se ale jeho rameno dá co nejdřív dohromady.
