Určitě ne, bez jeho nápadů by extraliga byla chudší. Má za sebou parádní sezonu. V Letohradu byl nejproduktivnějším hráčem, tým dotáhl k bronzovým medailím. "V Ltohradu je mi dobře," pochvaluje si.
Když na galavečeru k závěru sezony vyhlásili jeho jméno, byl překvapený. A potěšený. "Vítězové byli vždycky z řad finalistů," míní Kormunda. Dostal násadu na hokejku, sadu čepelí a hodinky. "Parádní, nečekal jsem takové dary," raduje se.
Jak se udržuje ve skvostné formě? "Žiju mezi mladými a zdraví mi slouží," reaguje. Po chvíli přemýšlení dodává.
"Pamatuju si na slova někdejšího spoluhráče z hokejového Sokolova Venci Baďoučka, dnešního kouče Varů. Říkal: když je člověk starší, nepotřebuje už tolik trénovat. Zato pravidelně. Přesně o to se snažím."
S Plzní a Mladou Boleslaví Kormunda získal český titul. A byl členém zlaté party, která triumfovala v roce 1998 na hokejbalovém mistrovství světa v Litoměřicích.
"Já a reprezentace? Nemám rád loučení, ani nároďáku jsem nikdy neřekl sbohem," naznačuje.
Nejbližší světový šampionát je příští rok v Německu. A za další dva roky hostí turnaj nejlepších Plzeň, jeho domov. To bude Kormundovi čtyřicet.
"Jako Hašek nebo Bříza, že? Jenže to oni jsou z jiné planety. Ale Martině Navrátilové je ještě víc, ta mi dává naději," zlehčuje.
Ale jen naoko, je poznat, že motivaci má velkou. "Chci ještě jeden velký titul."
