Jestliže překvapila všechny bronzem na olympiádě v Moskvě 1980 (bylo jí dvacet), málokdo čekal, že třicet let poté bude stále klekat do startovních bloků a dál překvapovat skvělými časy.
"Nejsem spokojená, protože hlavně technicky to bylo nedokonalé," postěžovala si přesto po rozběhu v Grand Prix v Postojne. Do finále už nenastoupila.
Legendární sprinterka i tak vymazala třináct let staré maximum Američanky Phil Raschkerové, její tehdejší výkon zlepšila o 78 setin. Přitom před necelým měsícem oslavila kulaté výročí.
"Lidé si myslí, že v určitém věku už nejsou některé věci možné. Já ale budu běhat, dokud to půjde," slíbila.
Svoji neuvěřitelně dlouho kariéru odstartovala ziskem bronzu v běhu na 200 metrů na hrách v Moskvě. "Mám řadu krásných vzpomínek, ale jedna je speciální: moje první olympiáda, na tu nikdy nezapomenu."
Ve sbírce má celkem devět olympijských medailí, ta nejcennější jí ale schází. K tomu vybojovala čtrnáct cenných kovů na mistrovství světa, šampionkou se stala třikrát, pod střechou získala dalších šest cenných kovů. Je nezničitelná, říkají o ní.
Do týmu Jamajky ji vybrali jako čtrnáctiletou, od té doby startovala na sedmi olympiádách. Tu poslední v Aténách absolvovala po rozmíškách s jamajskou federací už v barvách Slovinska.
Jejím letošním cílem je probojovat se na evropský šampionát, který se bude v Barceloně konat na konci července. Jenže limit Evropské atletické asociace je přísný - 11,50 sekundy. "Několik desetin dolů je schopna srazit," věří její trenér Sdrjan Džordževič.
"Musím v příštích týdnech hodně trénovat," ví atletická "babička".
A pokud svoje místo na šampionátu získá, bude usilovat o lepší výsledek než před čtyřmi roky v Göteborgu. Tehdy nepostoupila do finále.
"Ale abych byla upřímná, je i pro mě velké překvapení, že stále běhám," přiznala. "Co je mým motorem? Prostě si to užívám. Dostala jsem se do stadia, že když neběhám, necítím se dobře."
