Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Valtr vyměnil Liaz za Tatru a tvrdí: Na Dakaru bude úspěch desítka

Jaroslav Valtr na Rallye Dakar | foto: KM Racing

19 2015
Jaroslav Valtr hlásí návrat na Rallye Dakar. Po roční odmlce se na nejtvrdším maratonském závodu znovu objeví za volantem kamionu. Liaz však vyměnil za Tatru Buggyru.

Ze tří předchozích účastí na nejslavnější maratonské rallye světa se Jaroslavu Valtrovi podařilo dojet až do cíle jen při premiéře v roce 2012, kdy skončil dvanáctý. Po poruše v roce 2014 se rozhodl odejít z týmu KM Racing a hledat jiné možnosti. Našel je v Buggyře, která je známá zejména v závodech tahačů na okruzích, před pár lety ale začala vyvíjet i auta pro Dakar. Na ročníku 2015 s ním poprvé startoval Martin Kolomý, teď už má svůj vůz i Valtr.

„Loni jsem sledoval i vyhodnocoval jednotlivé jezdce a rozhodl jsem se pro Buggyru. Oslovila mě technikou i přístupem k závodění, chce totiž vyhrávat a nikoliv jen pronajímat auta. Navíc je pro mě důležité i to, že se na tom z většiny podílí ekonomicky,“ zdůrazňuje závodník ze Šternberka.

Od loňské přestávky jste si sliboval, že získáte odstup. Co vám tedy ukázala?
Teprve teď uvidím, jestli jsem tím ztratil, nebo získal. Ale odchod k novému týmu byl krok správným směrem. Buggyra neustále vyvíjí nové věci, dělá pokroky a teď jsme postavili auto, které je krok dopředu. Uvidíme, jestli to dokážu zúročit a prodat, protože i konkurence se zase posunula.

Na jakém místě byste se chtěl v cílovém Rosariu vidět?
Tak to neberu. Závod je dlouhý, je potřeba ho dojet, a když se to podaří bez chyb a zbytečných prostojů, tak jsme schopní být na slušném místě. Úspěch je dneska desítka. Samozřejmě je tam sedmnáct jezdců, kteří jsou schopní být do pátého místa, z toho minimálně pět je jich schopných vyhrát. Každé místo do desítky je tedy velký úspěch. Bohužel jedeme proti několika fabrikám a to se těžko bojuje.

Už tušíte, co letos nachystal ruský Kamaz?
Moc změn tam není. Vyvíjejí nové auto, paradoxně jsme jim do něj poskytli motor, ale ještě letos by s ním jet neměli, v dálkových soutěžích by se mělo objevit až příští rok. V podstatě podporujeme vlastní konkurenci. Uvidíme, co se nám podaří letos udělat, a pak si to vyhodnotíme. Samozřejmě chceme postavit další auto na příští rok. Teď se ale hlavně těším na závody.

Jaroslav Valtr během Silk Way Rally.

Tři ročníky Dakaru jste jel s Liazem, jak se liší od Tatry Buggyry?
Tatra je podstatně pohodlnější auto, je rychlejší v rozbitých pasážích a zkušenost je zatím velmi dobrá. Samozřejmě neumí některé věci, které umí liazka, ale udělal jsem obrovský krok dopředu. I díky tomu, že mám kolem sebe kluky, kteří jezdí okruhy, jako je mistr Evropy David Vršecký nebo Adam Lacko. Měl jsem možnost jim koukat pod ruce, některé věci jsem od nich přebral.

Co umí liazka navíc?
Například skákat. Tatra má jinou koncepci podvozku s centrální rourou, která při skocích naráží, což vám v klidu může zlomit páteř. Ale zase umí jet v rozbitých pasážích daleko rychleji a pohodlněji. Tam, kde jsem s Liazem brzdil, s Tatrou přidávám plyn a opačně. Musel jsem trochu změnit myšlení a snažím se jezdit co nejčistěji. Dřív jsem jezdil možná trochu na efekt, ale nebylo to tak rychlé. Změnil jsem styl jízdy a při různých testech se ukázalo, že jsme s konkurencí srovnatelní.

„Já říkám všem - vy manažeři se můžete hádat, ale my piloti se na trati vždycky dohodneme. Mezi kamioňákama funguje vzájemná pomoc.“

Jaroslav Valtr

S Vršeckým a Lackem jste poprvé okusil i závody tahačů na okruzích, oč šlo?
Poprvé jsem s Buggyrou jel v Mostě, a i když jsem pár sporťáků řídil, tohle byl neuvěřitelný zážitek. Letos jsme spolu startovali na mistrovství Číny, teprve se to rozbíhá, takže to byla spíše trochu poladěná sériová auta, ale i tak rychlost měla. Byli jsme tam čtyři Češi, zástupci Buggyry, proti nám osm devět nejlepších Číňanů a utkávali jsme se ve třech závodech v Hongkongu, Šanghaji a Pekingu a z toho vyšel celkový vítěz. V tahačích je to na přesnost, na preciznost, takže tam agresivní styl a smyky nefungují, byť je to kontaktní závod a ke kontaktům dochází, tak musíte jet co nejprecizněji. Taky se člověk nesmí bát. Kolikrát i když jsem měl slabší auto, tak jsme se dokázali v závodě probíjet dopředu tím, že jsme se nebáli kontaktu. Měl jsem k ruce Adama Lacka a ten mi poradil se způsobem ježdění, což je pro mě obrovský přínos.

S dakarovým autem jste několikrát vyrazili na testování, ale nebudou vám přece jen chybět závodní kilometry?
Určitě budou, protože poslední dva roky na Dakaru jsem nedojel a pak vynechal, takže závodní kilometry postrádám. Ale jezdím off-roady dvacet let a člověk se nesmí jenom bát. Když se člověk podřídí závodnímu drilu a srovná si to v hlavě, tak se dá jet rychle. Bude mi to třeba jednu dvě etapy trvat, ale pak by to mohlo fungovat dobře.

Auto se jmenuje Tatra Buggyra. Jak je složené?
Zůstala koncepce Tatry, to znamená centrální roura s kyvnými nápravami. Ale dnes v podstatě využíváme zejména centrální rouru, na nápravách hodně věcí vyrábíme sami. Motor je Gyrtech od Buggyry, jehož základem je třináctilitrový Caterpillar. Má tisíc koní, stejný jsem měl naposledy v liazce. Kabina je nová z Tatry Phoenix, je velká a velmi příjemná. Zbytek auta je prakticky Buggyra. Auto má jinak postavené řízení a snížené těžiště, takže fantasticky zatáčí a nehrne se jako stará Tatra, proto je v technických pasážích daleko rychlejší. Také se nám ji konečně podařilo odpružit.

Jaroslav Valtr.

Rallye Dakar letos vynechává úseky v Chile i Peru. V čem to bude jiné?
Bude méně dun, což je pro mě výhoda, protože jsem v nich s Tatrou ještě nikdy nejel. Trať vede více ve skalách po rozbitých cestách, což by mi mělo vyhovovat, a když ještě zaprší, tak budu velmi spokojený. Šest etap se jede ve vysokých nadmořských výškách kolem – čtyř tisíc metrů nad mořem – a s tím můžu mít problém, takže jsem si přibalil několik flašek s kyslíkem. Auto by mělo fungovat perfektně, data z těchto výšek máme nasbíraná, abychom mohli naladit motor. Je tam i maratonská etapa bez asistence čili berete si jen spacák a nějaké nářadí, a pokud zničíte auto, máte smůlu, protože v bivaku nebudete mít asistenci. Celkem nás čekají čtyři tisíce kilometrů rychlostních zkoušek, takže je to celkem náročné.

Letos vyráží nebývalé množství českých posádek. Přichází Dakar do módy?
Dakar je touha mnoha lidí, znám spoustu kluků z off-road maratonů, kteří by se tam chtěli svézt. Ti, co se postaví na start, už mají to štěstí, že jsou vyzávodění a sehnali peníze. Dakar je fenomén, který láká stále více lidí. I já jsem rád, že se toho mohu účastnit, a je dobře, že Čechů je tam víc, protože i pořadatel se pak k nám musí chovat lépe.

V minulých letech panovala mezi některými českými týmy rivalita. To už je pryč?
Já říkám všem – vy manažeři se můžete hádat a konkurovat si, ale my piloti se na trati vždycky dohodneme. Všichni jsme se na tom už shodli, že nemá smysl proti sobě brojit, a mezi kamioňákama funguje vzájemná pomoc. Když jsem ležel na boku, tak mě postavil na kola Artur Ardavičius z Bonver Dakar Projektu a pomáhal nám i Tomáš Vrátný. Na trati jsme na tom všichni stejně a musíme si pomoct. Tuhle myšlenku propaguju a vím, že to tak funguje. Mediální půtky nevnímám a jsou mi jedno, to ať si řeší manažeři.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze