Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olympijská trať v Riu by mi měla sedět, je přesvědčen Kulhavý

Jaroslav Kulhavý na testovací trati v Brazílii. | foto: Twitter Jaroslava Kulhavého

14 2015
Po vítězných olympijských hrách v Londýně zvažoval, jestli nepřesedlat na silniční cyklistiku. „Vždycky to byl můj sen, ale příští čtyři roky zasvětím horským kolům, chci v Riu obhájit zlatou medaili,“ rozhodl se tehdy Jaroslav Kulhavý.

Tři roky uběhly a Kulhavý se právě vrátil z testovacího závodu v Brazílii. Začíná přípravu na vrchol, ke kterému vzhlíží čtyři roky. Do toho olympijského jde i s posíleným týmem.

Kromě trenéra Viktora Zapletala a manažera Zdeňka Löffelmanna se k týmu připojil i biochemik Emil Bolek a jako poradkyně Kateřina Neumannová. „S lidmi okolo Jardy mě pojí dlouholeté přátelství. Dokonce jsem byla i u toho, když Jarda vstupoval do armádní Dukly,“ vzpomíná bývalá olympijská šampionka.

Emil Bolek je zase jeden z mála, který vidí do těla 30letého cyklisty a dokáže mu přesně říct, co potřebuje. A před olympijskou sezónou říká: „Jarda je obrovský vytrvalec. Do tréninku jde i hlavou, takže se dokáže korigovat. Možná mu sem tam něco chybělo, ale v Riu mu nebude chybět nic.“

Jaroslave, za poslední čtyři roky jste měl spoustu zdravotních problémů. Ať to bylo astma, nedávné zlomené žebro... Už jste v pořádku?
Nic není stoprocentní. Astma jsem se zbavil tři týdny před prvním svěťákem. Ještě když jsem jel Cape Epic, tak jsem z toho byl celkem na prášky. Začali jsme spolupracovat s Emilem (Bolkem), který mě honil do strašných intenzit, kdy jsem to měl problém udýchat. Emil šel svou cestou, svým tréninkem a já jsem říkal „Jako dobrý, ale já to fakt nemůžu udejchat“. Nevěděl jsem, jestli mám fakt tak blbou výkonnost, že to na to nemám. Pak jsem se ale spojil s doktory, kteří mi dali nějaký lepší inhalátor a naštěstí jsem se postupně rozdýchal a bylo to v pohodě.

Nebojíte se, že to může ovlivnit i tu příští olympijskou sezónu?
Teď jsem hlavně rád, že jsem se z toho dostal. Chceme to astma dostat pod kontrolu, aby mi to nezasáhlo do příští sezóny, protože by to byla škoda. Čím jsem starší, tím víc ty problémy přitahuju, i proto je tady ten tým kolem mě, abych na to nebyl sám a aby mi s těmi problémy pomohli a měli to pod kontrolou. Dřív když jsem měl dobrou zimu, tak jsem v sezóně vyhrával. Tak jednoduché už to dneska není.

Zrovna jste přiletěli z testovacího závodu na olympijské hry v Riu. Jaká je brazilská trať?
Umělá. Asi jen 15 až 20 procent je přírodních. Ale je zajímavá, hodně podobná té v Londýně. Z nejvyššího bodu se střídají skály, navržené kameny, které se přeskakují. Na oko to vypadá hodně zajímavě. Divákům se to bude hodně líbit, je to takové hravé. Po startu je tam jedno nepříjemné zúžení, tam je to dost náročné, bylo tam dost hromadných pádů. Jinak je rychlá, jeden delší kopec. Bude z toho zase super přenos.

Jaroslav Kulhavý na trati závodu SP v  Lenzerheide.

Jaroslav Kulhavý na trati závodu SP v Lenzerheide.

Takže se vám líbí...
Mně se líbí, člověk si ji užije a měla by mi i sedět. Na jednu stranu to sice postrádá podstatu těch horských kol, tu přírodu, ale bohužel ta olympiáda je taková. Myslím, že to stavěl člověk, co stavěl trať na Světový pohár v Pietermaritzburgu.

Bude trať přípustná pro trénink i během sezóny?
Možná pár dnů na jaře, jinak by měla být uzavřená. V Riu to ale těžko někdo ohlídá, v Londýně bych tomu věřil, ale tam moc ne. Ale asi se tam nikdo nepřestěhuje, aby tam trénoval.

Vy jste při testovacím závodě objel asi tři kola, zbytek jste sledoval u trati. Byla to taktika?
Trochu jo, popojížděl jsem tam a díval se na určité sekce, jak to kdo projíždí. I ten cílový špurt byl zajímavý, byl hodně podobný tomu londýnskému. Třeba se mi to příští rok bude hodit, možná půjdeme zase spolu do špurtu s Schurterem a já budu vědět, z jaké pozice tam jít. Jsou to blbosti, detaily, ale může to hrát roli. Samozřejmě to nebylo tak, že bych závod nedokončil kvůli tomu, abych viděl Schurtera špurtovat, ale není špatné vidět průběh závodu.

Změní se ještě nějak do olympijských her?
Dají tam trávník místo rychlé cesty, ale myslím, že v závodě pochopili, že to bude těžké, takže už se tam toho nejspíš moc nezmění, možná ta první pasáž, kde se to zúží pro jednoho závodníka. Tam když někdo chyboval, tak se nedalo projet. To je asi jediné, jinak by ta trať měla být stejná.

Jak to máte s ubytováním? Na minulé olympiádě jste bydleli kousek od tratě, to příští rok asi nehrozí, co?
Asi ne, hotel u trati jako v Londýně nepřipadá v úvahu. Teď jsme bydleli na hotelu asi 17 kilometrů od trati. Dojížděli jsme na kole přes ne úplně bezpečnou čtvrť, což nebylo úplně ideální. Nakonec to vypadá, že zvolíme olympijskou vesnici.

Jaroslav Kulhavý, vítěz závodu SP v Novém Městě na Moravě, projíždí cílem s českou vlajkou.

Jaroslav Kulhavý, vítěz závodu SP v Novém Městě na Moravě, projíždí cílem s českou vlajkou.

Jak dlouho vám trvalo ujet těch sedmnáct kilometrů?
Ta doprava je tam šílená, jeli jsme to klidně i hodinu. Z olympijské vesnice by měla vést silnice přímo na trať, takže bychom se tam měli dostat do 40 minut. Jiná varianta asi nebude.

Stihli jste se na olympijskou vesnici zajet podívat?
Kvůli té dopravě ne. Když jsme byli v centru, zpátky na hotel jsme se vraceli i hodinu a půl, takže na výlet do olympijské vesnice fakt nebyl čas. Radši jsme se jeli podívat na pláž, protože příští rok na to nebude čas. Tím, že je po sezóně, tak jsme si to Rio užili i jako turisti. Když večer člověk vlezl na Twitter, tak tam všichni měli stejné fotky s Ježíšem nebo z pláže.

Takže jste se vyřádili a příští rok to bude jen o cyklistice?
Ano, i tímto stylem to splnilo účel, že to člověka nebude rozptylovat, že by se tam někde rozhlížel a vyloženě tam pojede závodit.

Trať je asi ve dvou stech metrech nad mořem, nic dramatického. Vy vysokou nadmořskou výšku nesnášíte zrovna nejlíp, že?
Do 1 500 metrů jsem schopný fungovat. V Riu je to tak ve 200 metrech. Nejhorší bylo vedro, kdy bylo 45 stupňů.

Jak jste snášel vedro? Ve čtyřiceti stupních tělo asi reaguje trochu jinak a vy sám jste říkal, že jste se hned na prvním tréninku uvařil.
Nepřijel jsem tam zrovna dobře připravený a udělal jsem chybu, že jsem hned do prvního tréninku v těch čtyřiceti stupních vletěl závodit a do těch dalších dnů mi to trošku uřízlo nohy. Hlavně v tom teple, kdy bylo až pětačtyřicet stupňů. Ještě se mi nestalo, že bych přijel po dvou hodinách z kola a lehnul. Ale byla to spíš moje chyba, příští rok by to mělo být v pohodě, mělo by se i mírně ochladit.

TRIUMF. Český biker Jaroslav Kulhavý si užívá slastných pocitů, právě vyhrál olympijský závod na horských kolech.

TRIUMF. Český biker Jaroslav Kulhavý si užívá slastných pocitů, právě vyhrál olympijský závod na horských kolech.

Trasu jste si projel i s kamerou na řídítkách. Tu asi v závodě nepovezete, co?
(Smích) Nepovezu, nepovezu. Ta kamera je kvůli těm obrázkům, aby se na to člověk mohl během roku podívat a měl tu trať zažitou.

Takže něco jako bobisti, když si ve vaně promítají zatáčky?
Přesně tak, ale nebudu to zase přehánět. Nechci se stát otrokem olympijského závodu, aby se mi o něm zdálo 6 měsíců dopředu. Je to jeden den, může vyjít, nemusí. Takhle to taky beru a nechtěl bych se k tomu upínat, že neexistuje nic jiného než zlato. Sezóna může být špatná, ale chci samozřejmě udělat maximum pro co nejlepší výsledek.

A co tradiční Cape Epic? Pojedete ho i příští rok nebo to nebudete riskovat?
Cape Epic nejspíš nepojedu, tam je riziko nějakého pádu, zranění, skoro pokaždé jsem měl i žaludeční problémy, takže to nepojedu. Místo něj se snažíme vymyslet nějaký silniční program nebo nějakou alternativu, abych do té sezóny vstupoval připravený.

Příští rok se koná i světový šampionát v Novém Městě na Moravě. Je i mistrovství světa jedním z vašich cílů pro příští rok?
Určitě, velké vrcholy budou tyhle dva závody. Já se do Nového Města hrozně těším. Ta atmosféra je tam neskutečná. Vždyť je skoro každoročně vyhlašováno jako nejlepší závod sezóny. Na druhou stranu bude asi Světový pohár trochu v pozadí. Třeba do Kanady dva týdny před Riem asi nepoletíme.

Údajně uvažujete o koupi elektrokola pro svou přítelkyni. Jak jste pokročil?
Ta varianta byla. Je to něco podobného, na čem já závodím, ale má to elektromotor. Neuvěřitelně to tu jízdu ulehčuje. Takže i člověk, který na to výkonnostně nemá, tak si může vyjet na jakýkoliv kopec v Alpách. Já když se chci projet s přítelkyní, tak ona hned obrací oči, protože si myslí, že jí ujedu. Že si to neužije, takže je to zajímavá varianta a do budoucna pro spoustu lidí dobrá. Ona si tam zapne nějaký mód, já si dám těžký trénink a oba dva si to kolo užijeme.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze