Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dráhařka Machačová je zpátky. Bez medaile i bez lososa na uvítanou

Jarmila Machačová, ilustrační foto | foto: Reuters

10 2016
Mistryně světa v bodovacím závodě z roku 2013 potvrdila i na letošním šampionátu, že s ní světová dráhová cyklistika musí stále počítat. Jarmila Machačová se z Londýna vracela se dvěma umístěními v první desítce.

Bezmála dva roky ji trápily zdravotní problémy. Od loňského podzimu však začala znovu naplno trénovat a na mistrovství světa před pár dny byla jen kousek od medaile.

Nakonec sice dráhová cyklistka ze Světlé nad Sázavou Jarmila Machačová cenný kov ze šampionátu nepřivezla, ovšem soupeřkám dala jasně najevo: Jsem zpátky!

„Výsledky jsou celkem dobré. Jsem spokojená,“ ohodnotila svoje páté místo ve scratchi a deváté v bodovacím závodě. „Škoda, že nevyšla medaile. Nebyla daleko,“ přece jen si maličko povzdechla.

Jarmila Machačová

Narodila se 9. ledna 1986 v Havlíčkově Brodě, ovšem odmalička žije ve Světlé nad Sázavou. A tam se také kdysi rozhodla pro cyklistiku, přičemž trenérem jí byl otec Zdeněk. Specializuje se na závody v disciplínách bodovací závod, scratch a omnium. V roce 2013 se stala na šampionátu dráhových cyklistů v Minsku mistryní světa v bodovacím závodě. V současné době závodí za Duklu Praha. neztrácela, ale prostě ta medaile byla strašně blízko.

Před odjezdem na šampionát jste věřila, že by z toho mohlo letos být znovu medailové umístění?
Dva roky předtím jsem se zdravotně trápila, ale teď už jsem se cítila dobře. Měla jsem výbornou přípravu a všechno vypadalo hodně slibně. V našem sportu se těžko něco plánuje, ale zdálo se, že by to mohlo vyjít.

A teď po šampionátu převažuje spokojenost s tím, že opět patříte mezi světovou špičku, nebo spíš zklamání, že vám medaile unikla?
Je pravda, že se to ve mně trochu pere. Jasně, jsem ráda, že jsem výkonnostně

Dalo se něco udělat lépe?
Ve scratchi to bylo spíš o štěstí. Ještě kolo a půl před cílem to vypadalo dobře, ale pak nastoupila Ruska a já musela najednou brzdit. To bylo to, co rozhodlo, že medaili mít nebudu.

A v bodovacím závodě bylo deváté místo maximum?
Rozjela jsem ho dobře, ale měla jsem problémy s břichem. Občas to tak mívám. Zkrátka to pak pro mě s přibývajícím časem bylo spíš utrpení. Ty trable mě přepadly v nejméně vhodnou chvíli.

Znovu se ozvaly předchozí zdravotní potíže?
Ne, tohle bylo něco jiného. Jenom chvilková záležitost. To předtím souviselo s krví. Cítila jsem se pořád strašně unavená. Nemohla jsem trénovat naplno a vždycky, když jsem přišla z tréninku domů, tak jsem si musela jít lehnout. Pořád jsem spala.

Co vám tedy nakonec lékaři zjistili?
Ono hrozně dlouho nebylo jasné, z čeho to vlastně mám. Absolvovala jsem i testy, jestli to není třeba únavový syndrom, ale ty naštěstí dopadly dobře. Až teprve později se zjistilo, že mám málo zásobního železa.

Takže jste musela upravit jídelníček?
To taky. Předtím jsem třeba skoro vůbec nejedla hovězí maso. I když zrovna z toho se to železo prý hůř vstřebává. Dostala jsem od paní primářky z brodské nemocnice prášky a začalo se to lepšit. Teď už mám krev zase v pořádku.

„Cítila jsem se strašně unavená. Nemohla jsem trénovat naplno, jen jsem spala.“

Asi se vám hodně ulevilo, když lékaři našli příčinu...
To si ani nedovedete představit. Bylo to hrozné hlavně po psychické stránce. Nemohla jsem v podstatě skoro vůbec nic dělat. Jen spát.

Pojďme ale zpátky k minulému týdnu. Měla jste během šampionátu čas si Londýn aspoň trochu prohlédnout, vyrazit na nákupy?
Až v pondělí, než jsme odletěli domů. Já byla v Londýně už loni na podzim, takže prohlídku města a nákupy jsem stihla hlavně tehdy. Teď jsem se soustředila hlavně na závody a na svůj výkon.

Ani jste nepsala nebo netelefonovala domů, aby rodiče věděli, jak na tom jste?
Nebylo potřeba, tentokrát mi totiž jeli rodiče fandit přímo do Londýna. Dala jsem jim to jako vánoční dárek. Bylo příjemné vědět, že tam jsou. Opravdu moc pěkný pocit. Jen je prostě škoda, že nebyla medaile.

Tím, že rodiče byli s vámi, jste se ale připravila o slavnostní oběd od maminky, ne? Pokud si dobře pamatuji, tak po titulu z Minsku vám doma na uvítanou nachystala lososa...
(usmívá se) To vůbec nevadí, dobrého jídla bylo i tak dost. Na mistrovství v Londýně jsme měli svého kuchaře, maséra z Dukly Brno. No a po příletu do Česka jsem zašla na oběd pro změnu na Duklu v Praze, takže jsem měla naprosto skvělý servis.

A jaký program vás čeká teď po návratu domů? Bude čas i na nějakou dovolenou?
Ano, budu mít teď nějakou dobu volno od tréninků i od závodů. Plánovala jsem, že možná vyrazím aspoň na den nebo na dva někam na hory. Ale zatím ještě nevím, jestli pojedu. Uvidíme, něco určitě vymyslím.

Železo už jí nechybí. Zase může doma pečlivě uklízet

Z čista jasna začala být po trénincích příšerně unavená. Pokaždé se taktak dostala domů a téměř pokaždé rovnou zamířila do postele.

Dráhová cyklistka Jarmila Machačová dlouho netušila, co za její náhlou únavu může. „Pořád jsem jenom spala. Nemohla jsem dělat běžné věci, na které je člověk zvyklý. Ani uklízet,“ vybavuje si neradostné období.

Naštěstí po nějaké době lékaři přeci jen zjistili, jak české reprezentantce a mistryni světa z roku 2013 pomoci. Časem se jí tak vrátila síla i vitalita, takže došlo i na zmiňovaný úklid.

Ostatně bez toho, aniž by předtím pořádně vycídila celý byt, by Jarmila Machačová na žádné závody nikdy neodjela.

„To souvisí s psychikou. Člověk musí mít přeci nejprve všechno srovnané, aby mohl jít do něčeho dalšího s čistou hlavou,“ vysvětluje česká reprezentantka. Možná právě to je tajemství jejích sportovních úspěchů. Většinou se totiž ze závodů vrací domů s medailí, nebo aspoň s umístěním do desátého místa.

Však i po úklidu před cestou do Londýna následovalo nejprve páté místo ve scratchi a poté deváté z bodovacího závodu.





Hledáte maminku s dítětem a podobnými zájmy?
Hledáte maminku s dítětem a podobnými zájmy?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze