V pondělí lyžoval v italském Tarvisiu. "Skvělé! V životě jsem nejezdil na tak dlouhé a perfektně upravené sjezdovce," rozplývá se Jakub Janda. V závěru sezony si dopřál den na sjezdových lyžích, příští týden jej čeká už jen mistrovství republiky v Harrachově na malém můstku.
Na Jandu teď čeká (ú)klid
A pak oddech, dovolená. I když... Fyzické námaze v nejbližších dnech neunikne, do konce týdne by se chtěl s přítelkyní Lucií přestěhovat do zrekonstruovaného bytu. "Ale nemám na to sílu," směje se při představě, že jej čeká velký jarní úklid.
Problémy při něm nebude mít s vitrínou, kterou mu otec slíbil na trofeje z mistrovství světa v Oberstdorfu. "Ty trofeje stejně nechám u rodičů. Náš byt je malý na to, abych tam měl všechny svoje poháry," tvrdí. Stříbrnou medaili ze závodů na malém můstku v Oberstdorfu a bronz z velkého, dva nejcennější úlovky letošního roku, však z ruky nedá. "Ty si někde doma vystavím," říká. "Nebo že bych je dal do trezoru do banky a nechal si udělat repliky?" žertuje.
Zklamání z víkendových závodů Světového poháru v letech v Planici z něj už vyprchalo. Přitom v momentu, kdy mu Vasja Bajc poradil poslední závod sezony vynechat, mu bylo do breku. "Přišlo mi to hrozně líto. Ale asi to bylo nejlepší rozhodnutí, jaké mohl udělat," uvědomuje si Jakub Janda.
S respektem se pak díval na honičku soupeřů za světovým rekordem. "Ta euforie byla příliš velká," tvrdí. Při pádu Janne Ahonena po letu dlouhém 240 m jej zamrazilo. "Byl to jeho nejlepší skok sezony, ale dopad z té výšky..." kroutí hlavou.
Nor Björn Einar Romören zlepšil v neděli světový rekord na 239 metrů a Janda si umí představit, že v Planici už místní organizátoři přemýšlí, jak upravit můstek, aby na něm skokané pokořili hranici 250 m. "Ti jsou schopni udělat to do příštího roku!" říká s nadsázkou nejlepší český skokan. "Ale pro mně je to nemyslitelná hranice," odmítá hazard.
Pro něj charakteristický styl skákání, při němž má lyže "za ušima", mu na mamutím můstku dělá problémy. O víkendu v Planici nebyl schopen kontrolovat fázi letu, která je pro něj nejnebezpečnější. "Problém byl v tom, že jsem nechtěl dát lyžím prostor, šel rychle do nich. To pak stačí centimetr, aby se šlo do salta," říká. I proto skončil v sobotu třicátý a v neděli ani do závodu nenastoupil.
Když nebudu chtít, skákat nebudu
Ačkoli by se zdálo, lety v Planici pro něj nebyly nejhorším závodem letošní sezony. Nepříjemné pocity zažíval v Lahti, kam odjel po nemoci. "Divný závod, vůbec jsem o sobě nevěděl. Neměl jsem žádný pocit," vybavuje si při vzpomínce na tamní páté místo.
Trápil se v novoročním závodě v Garmisch-Parkenkirchenu, kde skončil šestý. Ale dnům před závody na světovém šampionátu se stěží něco vyrovná. "Ten tlak byl mimořádný! Každý očekával medaili. Já byl jediný, kdo ji nečekal," stojí si za svým.
Největší radost měl z bronzu z velkého můstku v Oberstdorfu. "Perfektní zážitek, lepší než stříbro na středním. Tam jsem v druhém kole skočil, byl sedmý a říkal si: Jo, dobrý. Ale na velkém jsem věděl, že to vyjde," vzpomíná.
Dlouho se však zážitky unášet nenechá, kamarádi budou mít smůlu, když se jej budou neustále vyptávat na závody. Je připraven. "Řeknu: Neskáčeme a nebudeme skákat. Když nebudu chtít, tak skákat nebudu ani v debatách," směje se.
Přípravu na olympijskou sezonu zatím nerozebírá. Je ochotný podstoupit v tréninku všechno pro to, abych uspěl i v příštím roce. "Ale vím, že už nemusí přijít taková sezona. Nastavil jsem si laťku hodně vysoko," uvědomuje si.
Ještě pár týdnů bude čekat na definitivu, kdo mu bude v olympijské sezoně mávat z trenérské věže. O osudu slovinského kouče Vasji Bajce se rozhodne po volbách vedení úseku, Bajc chce spolupracovat pouze se současnými činovníky v čele s Leošem Škodou. "Nic bližšího jsme zatím nerozebírali," říká Janda.
Tečku za sezonou udělají s Bajcem na republikovém šampionátu. "Ale v kontaktu jsme pořád. Dnes mi volal, že mu v noci ukradli auto," prozrazuje Jakub Janda. Nemilá příhoda však měla šťastný konec - policie auto slovinského odborníka našla.
