Ve světovém žebříčku jste si polepšil o úctyhodných šestnáct míst. Co považujete za hlavní důvod takového vzestupu?
Myslím, že se nejedná o jednorázovou věc. Všechno začalo mým přesunem do Rakouska, kde jsem se před více než rokem začal připravovat v akademii Wernera Schlagera ve Schwechatu. Jsou tam fantastické podmínky a tvrdá, ovšem zároveň kvalitní příprava, lepší jsem nezažil. Prakticky okamžitě jsem cítil, že moje výkonnost jde nahoru a jedním z výsledků je posun ve světovém žebříčku.
Cítíte se lépe i herně?
Takhle bych to neřekl. Mně se v posledních dvou třech letech docela dařilo na světových i evropských šampionátech, ale v českém žebříčku jsem byl pořád třetí nebo čtvrtý. Vždycky mi chyběl nějaký větší úspěch, ten přišel na turnaji v Polsku, kde jsem porazil domácího Wanga a Švéda Lundquista. Také výhry v olympijské kvalifikaci nad Rumunem Crisanem a zkušeným Srbem Karakaševičem byly cenné. Zahrál jsem dobře a mám z toho dobrý pocit.
Nemrzí vás, že nominace na olympiádu vám v tuto chvíli uniká jen o kousek? Budete muset čekat do 30. května na definitivní verdikt světové federace ITTF, která doplní seznam nominovaných a listinu zveřejní.
Dívám se na to z jiné strany. Ještě před půl rokem by mě ani nenapadlo, že bych se na olympiádu mohl kvalifikovat ze světového žebříčku. Bylo mi jasné, že cesta do Ria vede jen přes nesmírně těžkou kvalifikaci. Teď jsem v pozici třetího náhradníka a na turnaji se ještě pět nebo šest míst uvolní. Věřím, že to vyjde a na hry se nakonec podívám.
Čekání na to, zda se vám splní sen, nemusí být zrovna příjemné. Nebude to příliš dlouhá nejistota?
Vyhrát olympiádu je snem každého sportovce, ale samotná účast na ní je jen o kousek níž. Takže představa, že budu při slavnostním zahájení na ploše stadionu, je fantastická. Nicméně stoprocentní to ještě není, takže se zatím budu držet toho, co jsem řekl. Mám radost, že jsem dosáhl svého maxima ve světovém žebříčku a tím jsem se ujistil, že všechna dřina v rakouském tréninkovém středisku stojí za to.
Jako sedmdesátý první hráč světa hrajete druhou francouzskou ligu v Saint Denis. Neplánujete změnu klubové příslušnosti?
Nechci nic na současném stavu měnit. Měl jsem sice nějaké nabídky i z nejvyšší německé soutěže, ale to by znamenalo stěhování a konec práce ve Schwechatu. To jsem si prozatím vyhodnotil jako základ pro nejbližší období. Bundesligu bych si jednou zahrát chtěl, ale není kam spěchat. Teď mě čekají poslední dva mistrovské zápasy ve Francii a pak snad příprava na olympiádu.
