Vždyť před nedělním startem domácí sezony se Janáčkovi přes zimu splnilo to, co před ním nedokázal žádný český rovinový žokej. Závodil v Anglii, hrdé kolébce dostihového sportu.
"O žokeje je tam perfektně postaráno. Přijel jsem, dal jim kufr a oni mě málem sami oblékli," líčí Janáček. Jistě, luxus. Ale druhou stranou je konkurence o několik řádů vyšší – vždyť jak Janáčkův příklad dosvědčuje, pro tuzemské jezdce je úspěch se do Anglie vůbec dostat.
Janáček byl v Anglii na "pracovní stáži" už potřetí, ale k závodění se dostal vůbec poprvé. "Za začátku jsem se tam necítil úplně nejlíp, ale pak si to sedlo," popisuje. Přišly i úspěchy – ze sedmi dostihů skončil Janáček třikrát na bronzové příčce.
A k tomu poznal i rozdíl mezi českým a anglickým dostihovým prostředím. "Jsou tam peníze a zájem.
Od toho se vše odvíjí," říká Janáček. Jak konkrétně? "Dostihy jsou společenskou událostí," popisuje. "Je to hodně o náladě – když je škaredě, tak lidi sedí doma a závody sledují v televizi.
Zažil jsem dostih, kde diváky spočítáte na prstech, je jich tam třeba 20. Ale pak taky přijde kulisa, kdy se tam ani všichni nevejdou." Jinými slovy – zkušenosti, které jinde nezískáte.
To vše činí Janáčka jasným tuzemským favoritem. "Každý rok je můj cíl stejný, být mistrem," říká.
Že by tedy neměl čeho dosáhnout? Kdepak. Před Janáčkem ční letitý rekord legendárního žokeje Vlastimila Smolíka, jenž v roce 1989 vyhrál celkem 48 rovinových závodů. Toto číslo loni Janáček vyrovnal. "A i když to bude těžké, teď ho zkusím překonat," vyhlásil.
3. dubna 2008 10:54
