Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chod překvapuje pod Špilasem sám sebe. Místo minutek sbírá desítky

Jan Kozina z MMCITÉ Brno během utkání s Nymburkem. | foto: basketbrno.cz

21 2014
Jeho cesta za basketbalovou slávou zatím vede na východ. Z rodných Domažlic to bral přes Plzeň, Prahu a Nymburk. S novou sezonou se Jan Kozina usadil v dalším městě v Brně. A sbírá minuty střídavě v první lize a Kooperativa Národní basketbalové lize.

V nejvyšší české soutěži nastoupil talentovaný rozehrávač zatím ve všech 13 duelech svého MMCITÉ Brno. Což je významně nad plán načrtnutý před tímto ročníkem.

„Na začátku přípravy jsem si říkal, že budu rád za každý zápas, kdy se vejdu do dvanáctky a nějaká minuta na hřišti bude bonus. Vůbec jsem nepočítal s tím, že budu mít takovou porci minut hned v první sezoně,“ říká skromně.

Co se prostoru týče, dostává Kozina více než deset minut na zápas. A proti Děčínu odehrál dokonce víc než polovinu utkání, takže se přiřadil k nové vlně sotva náctiletých rozehrávačů, kteří dobývají ligu.

Jan Kozina

rozehrávač, 183 cm

Narodil se 2. července 1995. S basketbalem začal v Jiskře Domažlice, coby dorostenec pak vystřídal Lokomotivu Plzeň, Sokol pražský a BCM Nymburk.

V českém reprezentačním dresu se představil na loňském mistrovství Evropy do 18 let i letošním kontinentálním šampionátu do 20 let.

Jeho starší bratr Václav hraje basketbal za Domažlice, v jejich dresu se představil i v první lize.

Jaké byly původní předsezonní plány Jana Koziny?
Do Brna jsem přišel s tím, že budu hrát první ligu a sbírat zkušenosti na trénincích s áčkem. Trenér byl ale s mojí hrou v přípravě spokojený, přesvědčil jsem ho asi i výkony v první lize, a tak jsem začal dostávat více minut i v NBL. Minut mám čím dál víc a doufám, že to tak bude pokračovat.

Jak důležité je pro vás to, že si k NBL můžete v Brně zahrát i první ligu? Jak funguje spolupráce mezi oběma týmy?
V A-týmu je hodně mladých hráčů a minut, o které se mezi sebou musíme rozdělit je málo. Proto je pro nás první liga velmi důležitá, abychom se vyhrávali. V první lize je na nás mnohem větší zodpovědnost, ne jako v NBL, kde se zatím otrkáváme. Trenéři jsou v každodenním kontaktu, takže spolupráce funguje bez problémů.

V minulé sezoně jste hrál za dorostenecký tým Nymburka. Co rozhodlo o tom, že po jednom roce změníte dres znovu?
V Nymburku pro mě jednoduše nebylo místo. V mužské kategorii je tam pouze A-tým, který hraje evropské soutěže. Takovou kvalitu nemám.

Byl pro vás nedávný ligový zápas proti Nymburku něčím zvláštní?
Pro mě osobně asi moc ne. Osobně jsem znal jen pár kluků, se kterými jsem hrál v dorostu. S hráči z A-týmu jsme se v Nymburku vůbec nesetkávali. Ale je to něco jiného hrát proti týmu, který je plný reprezentantů a hraje evropské soutěže. Jen mě mrzí, že nepřijeli ty největší hvězdy, chtěl bych si vyzkoušet jaké to proti nim je.

Bylo těžké dát sbohem Domažlicím?
Počítal jsem s tím, že z Domažlic budu muset odejít, jestli se budu chtít v basketbalu někam posunout. Kontakt samozřejmě udržuju s trenérem i se spoluhráči. Rozhodně bych se tam chtěl vrátit a zahrát si ještě s bratrem a s Honzou Štípkem, se kterým jsem hrál od minižáčků až do loňské sezony každý zápas.

Výškou patříte k menším rozehrávačům. Jak velký handicap je to pro Vás v české nejvyšší soutěži?
Handicap to asi je, ale dá se z toho i hodně vytěžit. Mám oproti ostatním hráčům těžiště mnohem níž, což je velká výhoda. Je ale pravda, že jakmile přijdu na hřiště, většina hráčů se do mě snaží hrát zády pod košem a natlačit se do mě na sílu. Nějaký centimetr navíc by se hodil, ale beru to tak, jak to je.

Autor:


Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze