Na stůl před sebe si položil malou repliku slavné salátové mísy a odpovídal.
Kam si trofej vystavíte?
Teď si ji dám před televizi a budu se dívat místo televize na ni.
Těšíte se už na originál mísy?
Nevím přesně, kdy přijede. Vím ale, že každý z hráčů jej bude mít k dispozici minimálně na den. Určitě se objeví v Olomouci.
Už víte, zda oslavu s pohárem pojmete jako soukromou party, nebo mísu ukážete fanouškům?
Budu muset něco vymyslet. Bude to hlavně pro rodinu a nejbližší, ale jestli to udělám i pro fanoušky, nevím. Musím popřemýšlet, jestli by se na to v Olomouci chytli, jestli počkat na léto, až bude tepleji. Ještě jsem o tom moc nepřemýšlel.
Jak jste si užil prostějovské přivítání?
Byl jsem překvapen, kolik přišlo lidí. Nečekal jsem, že bude úplně plno. Moc států se nemůže pochlubit takovými fanoušky, jaké máme my.
Prozradíte, jak probíhaly oslavy přímo v Bělehradě? Šel jste vůbec spát?
Není co tajit: byl banket, oficiální část, večeře, proslovy. A tím, že se hrálo dlouho, jsme teprve z oficiální večeře přijeli o půl jedné ráno na hotel, kde na nás čekali naši blízcí, kteří na večeři být nemohli. Já osobně jsem vydržel do tří hodin, stávalo se v sedm, takže spánek čtyři hodiny. Ale myslím, že teď bude dost času to dohnat.
Neprodloužíte si ještě oslavy?
Potkám se ještě doma s nejbližšími. Mám toho všeho opravdu dost. Nechci vidět raketu minimálně dva týdny.
Jan HájekNarodil se v roce 1983 v Olomouci a k tenisu ho přivedl v šesti letech jeho otec Svatopluk. První titul na turnaji série Futures vyhrál v roce 2000 na Jamajce a začal tím svou dlouhou cestu po challengerech do první stovky žebříčku ATP. Podařilo se mu to až po šesti letech, kdy se zároveň vypracoval do pozice české trojky za Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka. V roce 2006, který byl jeho nejúspěšnějším v kariéře, vyhrál čtyři challengery a vystoupal na 71. místo žebříčku ATP, což je zatím jeho kariérním maximem. O rok později na své oblíbené antuce prošel do třetího kola Roland Garros, pak ale přišly zdravotní problémy a vypadnutí z první stovky, do níž se vrátil v roce 2010. V současnosti je na 108. místě. V této sezoně pomohl vítěznou dvouhrou proti kazašskému Kukuškinovi českému týmu na cestě k Davis Cupu, ve finále proti Srbsku se ale na kurtu neobjevil. Celkem si dosud na startovném vydělal 1,3 milionu dolarů. |
Do Bělehradu jste přiletěl jako úplně první z týmu. Vaším hlavním úkolem bylo hlavně kvalitně potrénovat s Berdychem a Štěpánkem. Jak jste prožíval celý finálový týden?
Byl jsem tam jako první od neděle. Ono se to nezdá, ale celý týden je to napětí od začátku. Člověk se připravuje na tři dny, i když jsem hráč číslo čtyři, musím být připravený, nikdy nevíte, co se stane. Připravoval jsem se, jako by to měly být mé poslední tři dny v životě. Hlavně jsem chtěl vytvořit těm dvěma klukům ideální podmínky pro trénink, aby byli v optimální formě.
Bylo to bez nemocného kapitána Navrátila specifické?
Jarda Navrátil to s námi táhne od začátku, takže to pro něj muselo být nepříjemné, muselo mu to být líto. Někdy se stanou věci, které se nedají předvídat. Hlavní je, že je v pořádku. To, že je zdravý, je mnohem víc než tohle vítězství.
Máte za sebou zajímavou pětiletku z pohledu finálových účastí v Davisově poháru. Ve Španělsku jste si finále dokonce zahrál, loni vám uteklo a teď jste zpátky součástí týmu. Napadlo vás, že tu mísu nakonec získáte?
Loni to nevyšlo, fandil jsem klukům u televize, ale nevěděl jsem, co bude příští rok. Není jednoduché dostat se do finále a nikdo nemohl vědět, že se to povede v tak krátké době. Že se to povedlo a že jsem součástí tohoto týmu, je pro mě čest. Dojde mi to časem. Pro mě osobně je to nejvíc, čeho jsem mohl v tenise dosáhnout. Grandslamy a individuální turnaje asi vyhrávat nebudu.
Po triumfu v Davisově poháru se vám bude celá sezona hodnotit jinak, že?
Samozřejmě. Co se stalo teď, je naprosto neuvěřitelné. Může se to stát jednou v životě. Když budu mluvit o individuálních turnajích, tak sezona se vyvíjela dobře. Hrál jsem výborně, měl jsem to dobře rozjeté. Pak jsem se malinko zadrhl, přišlo drobnější zranění a sezona nedopadla úplně podle mých představ. Kdyby mi někdo řekl, že budu vítěz Davis Cupu, ale na konci roku budu pětistý na světě, tak bych to bral i tak všemi deseti.
Těší vás to tím víc, že jste týmu přispěl důležitými body s Kazachstánem?
Musím říct, že z toho mám větší radost, než kdybych byl celý rok s týmem, ale vůbec se do toho nezapojil. Takhle jsem tomu malým dílem přispěl já a Lukáš Rosol. Největší podíl ale na tom mají rozhodně Tomáš s Radkem. Dá se říct, že poprvé na tom máme zásluhu všichni, že kluci nebyli celý rok kompletní a my jsme od toho, abychom jim pomohli. Můžeme pomoct zápasem v uvozovkách s těmi slabšími soupeři, ale když se hraje proti klukům ze světové dvacítky, tam jsou Tomáš s Radkem naprosto nezbytní a bez nich bychom to nezvládli.
Umíte si představit, že by příští rok jeden z nich odmítl reprezentaci a vy byste se posunul výš?
Když budu mluvit sám za sebe, tak já určitě pokračovat chci. Záleží, jestli budu nominován, nebo ne, ale z mé strany byl Davis Cup vždycky srdeční záležitost. Pokud bude možnost, budu dál hrát.
Co říkáte kritickým názorům, že rozdíl mezi dvojicí Berdych - Štěpánek a zbytkem daviscupového týmu je až příliš velký?
Jsme tak malá země, že nemůžeme mít v první padesátce osm hráčů. Buďme rádi za to, co máme. Myslím, že moc států tak kvalitní první dva hráče ani nemá. Za zády mají docela solidní zálohu, když se něco stane. Nehodnotil bych, co by kdyby. Je to tak, jak to je: máme dva hráče, kteří to x let táhnou. Až nastane chvíle, že skončí, pak se musí řešit, co dál, a musí se zase hrát s tím, co je. Uvidíme, jak to všechno bude. Je jen na nich, jak se rozhodnou, co dál.
Na zlatý hattrick se dá ještě útočit v klasické sestavě?
Myslím, že by se dalo. Člověk musí mít zase trošičku štěstí, bez toho to nejde. Los jsme měli docela přívětivý: první kolo Holandsko, druhé by se hrálo pravděpodobně v Kanadě, což je v sestavě Berdych - Štěpánek hratelné. Teď je to moc čerstvé, kluci jsou unavení, máme toho plné zuby. Do Vánoc bude jasno.
Jak budete trávit dovolenou?
Letos toho mám až až. Dovolenou strávím doma, nejbližších čtrnáct dní si budu užívat rodiny a všech známých a kamarádů, které jsem zanedbával.
