Jan Fojtík premiérově vyhrál Obr Drásala, při slavnostním ceremoniálu na sebe jako první biker oblékl dres českého šampiona v ultramaratonu. „Hlavně jsem rád za předvedený výkon,“ povídal Jan Fojtík, který potřeboval na zdolání vzdálenosti 177 kilometrů napříč Hostýnskými vrchy 7:51:40 hodiny.
Triumfu si velmi cenil. „Je prestižní, protože jsem součástí pořadatelského týmu. Je to srdcovka, brácha je ředitel závodu a Obr Drásal je jeho myšlenka. Honza Jobánek vyhrál první tři ročníky a už bylo potřeba, aby jeho šňůru někdo přerušil.“
Je to pro vás po loňské těsné porážce od Jobánka satisfakce?
Ano, i když se Honza nemohl zúčastnit, protože má potrhané vazy v kolenu. Šest let je to můj tréninkový parťák, prožíval jsem to s ním. Jsme dobří kamarádi, Obr je mezi námi vděčné téma.
Druhý Karel Hartl za vámi zaostal o 12 minut. Čekal jste, že soupeře takhle deklasujete?
Ne. Strašně dlouho jsem měl náskok tři až pět minut a říkal jsem si, že mě musí sjet. Ale poslední dvě hodiny se mi jelo parádně a věděl jsem, že už mě nedostihnou. Přitom kolem čtvrté a páté hodiny na trati jsem měl velkou krizi. Nebylo mi vůbec dobře. Měl jsem křeče v žaludku i v nohách a mžitky před očima. Zázračně jsem se ale z toho dostal.
Klasického Drásala ovládl poprvé Marek RauchfussV průběhu závodu myslel, že dojede stejně jako loni druhý. Marek Rauchfuss však ve finiši přidal a poprvé v kariéře vyhrál bikemaraton Drásal na jeho klasické distanci. „Po mistrovství světa jsem se vůbec necítil dobře. Ještě den před závodem jsem zvažoval, jestli budu vůbec startovat, protože jsem měl problémy se zády. Nohy vůbec netáhly, ale po první hodince se to nějak rozjelo. Jsem z toho překvapený, vítězství je bomba,“ radoval se Rauchfuss, který zvládl 117 kilometrů v čase 4:53:44 hodiny. „Bylo to strašně těžké. Několikrát se měnilo pořadí. Honilo se mi hlavou, že nemůžu být ani na bedně,“ přiznal vítěz, který porazil druhého Jiřího Hudečka o 42 vteřin. |
Která část těla trpěla nejvíce?
Protože jsme strávili na trati osm hodin, je potřeba pořád něco jíst. Organismus je strašně vysílený, zažívaní nefunguje jako normálně. Je problém do sebe něco dostat, na nic jsem neměl chuť. Ale věděl jsem, že musím, jinak bych nedojel. Takže žaludek trpěl, ale samozřejmě i nohy. Musí se to odšlapat.
Byl pěkný den. Stihl jste si vychutnat krajinu?
Snažil jsem se, protože Hostýnky mám rád a líbí se mi to tady. A tím, že se startuje brzy ráno a končí se až po obědě, tak se krajina krásně mění. Přes noc pršelo, takže se zvedala mlha a teď zase nádherně svítí slunce. Celý den nabízí jiný pohled na přírodu a tím je to zajímavé.
Zkomplikoval páteční déšť trať?
Kdyby bylo sucho, jel bych o malinko rychleji. Člověk musí být obezřetnější. Obul jsem hladké pláště, což byla dobrá volba.
Poprvé se uděloval český titul v ultramaratonu. Jak moc si ho vážíte?
Je to individuální prestiž. Lidí, kteří si troufnou na 180 kilometrů v terénu, není mnoho. Pro nás závodníky je to v sezoně docela zásah. Můžete se z něho dostávat klidně i měsíc. Je to risk s ohledem na zbytek sezony.
Jak budete regenerovat?
Den poté musíte na trénink. Jinak bych měl tak zauzlované nohy, že bych je týden nerozmotal.
Kdy se zúčastní Obra váš bratr Ondřej?
Byl bych rád, aby ho jel. Někdy si vyměníme roli a já se budu starat o chod závodu.
Jak by dopadl váš duel?
Jeli bychom vyrovnaný závod.
