„Mám velkou radost. Krásný kolektivní výkon, všichni hráli dobře, Ústí jsme k ničemu nepustili,“ liboval si Barák. „Nedělali jsme chyby, tlačili jsme na servisu, dobře jsme bránili, co jsme si řekli, to jsme dodrželi.“
Chvíli trvalo, než po jeho nahrávce složil univerzál Kolář míč, pak už neměl Barák nad sítí žádný problém. „Souhra fungovala lépe než na tréninku. Odvíjelo se to od kvalitního příjmu, mohl jsem si dělat, co chtěl,“ těšilo Baráka, který už vyhlíží sobotního soupeře. „Brno nás prověří. Je posílené, bude to těžší zápas,“ předpokládá.
Do Zlína se vrátil po roční pauze. Po zisku bronzu se nedomluvil na novém kontraktu, přednost dostali odchovanci klubu Pavel Bartoš s Truongem. Barák tak vzal zavděk štací ve Žďáru nad Sázavou, s kterým vyhrál druhou ligu. A tajně doufal, že by si ho mohl všimnout někdo z extraligy.
„Nechával jsem tomu volný průběh, pak se z ničeho nic ozval Zlín a hned jsem řekl ano. Nerozcházeli jsme se ve zlém,“ říká Barák.
K místu v kádru loňského semifinalisty extraligy i Českého poháru mu dopomohl přestup reprezentanta Bartoše do Karlovarska. Se Zlínem se dohodl na dvě sezony, znovu se z něho stal profesionální volejbalista. „Rok ve Žďáru jsem foukal na stavbách izolaci,“ přiblížil náplň svého zaměstnání. „Kondičně jsem šel dolů. Dost jsme toho natahali, ale to se nedá srovnat s volejbalovou fyzičkou.“ I proto měl trochu obavy, jak extraligovou výzvu zvládne. Pomohlo mu však známé prostředí.
„Moc se toho nezměnilo, většinu kluků znám,“ podotýká Barák. Zvykat si ale musí na nové útočníky. Při jeho prvním angažmá spoléhal tým na údernou dvojici Adam Bartoš – Kostoláni, oba ale odešli zároveň s ním.
„Bude se to muset rozložit mezi více hráčů, což bude lepší v tom, že budou hrát všichni,“ říká 26letý nahrávač, který po svém předchůdci zdědil také kapitánské céčko.
A kouč Roman Macek věří, že ho přišili na dres pravému: „Mohl by být svojí pestrostí hry přínosem. Důležité je, aby v kritických momentech udržel klid na technice.“
Ve čtvrtek se mu to povedlo náramně.
