Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kornfeil uplatnil zkušenosti, dal si majzla a mohl stříkat šampaňské

Tři nejlepší ve tříde Moto3 ve Velké ceně Británie. Zleva: druhý Jakub Kornfeil, vítěz Danny Kent a třetí Niccolo Antonelli. | foto: Profimedia.cz

30 2015
Když stojíte poprvé na stupních vítězů, můžete být z lecčehos zaskočeni. Třeba z toho, že šampaňské, které tak neodmyslitelně patří k oslavám v motoristických disciplínách, je už dopředu otevřené. „Že stačí jen zatřást a pak neuvěřitelně stříká,“ vypráví v rozhovoru pro iDNES.cz motocyklista Jakub Kornfeil. V nedělním závodě světového šampionátu třídy Moto3 na Silverstonu druhý muž v pořadí.

Věděl jste už od rána, že je to váš den? Že když prší, jste silnější?
Už ranní warm-up (předzávodní trénink) tomu nasvědčoval. Byl jsem druhý. A tím, že byla voda, tak jsem tomu věřil ještě trošku víc. Ale i kdyby se jelo na suchu, tak bychom byli stejně hodně silní a mohli pomýšlet na první pětku. Není to tak, že jen díky vodě jsem tak vysoko.

Jaký to byl závod?
Vůbec ne jednoduchý, protože motorka vůbec nefungovala. Kluci za mnou v závěru hodně tahali... Ta trať byla těžká. Musel jsem mít načteno, kde to jak klouže, protože tady jsou čtyři druhy asfaltu a téměř každá zatáčka klouže jinak. Člověk si na to musí dát bacha. Ale uplatnil jsem zkušenosti, které s touto tratí mám. A které mám za těch šest let v šampionátu.

Především v zatáčce číslo tři hodně jezdců popadalo, že?
To byla přesně ona. Tam jsem si dával strašného majzla, protože to v ní klouzalo úplně neuvěřitelně. Tam bylo jedno, jak jste do ní najel, jestli ve větším náklonu či rovně, jestli jste brzdil. Bylo jedno i jakou rychlostí.

Pojďme od začátku. Hodně se vám vydařil start.
Ten se povedl. Já věděl, že mohu předjet spoustu jezdců. Na vodě se dobře cítím a věděl jsem, že soupeři pojedou opatrně. Objel jsem je venkem a získal hodně pozic, protože jsem se nebál zabrzdit trošku později.

Pak ale před vámi spadl Jorge Martin a vy musel vyjet mimo trať. To bylo těsné, že?
Taky spadl v té třetí zatáčce, ale to jsem ještě nevěděl, že to tam tak strašně klouže. Říkal jsem si pozor! A taky mě to tam jednou málem vysadilo. Možná v té zákrutě bylo trochu oleje, protože to strašně klouzalo. Martin mě předjel, okamžitě spadnul a já měl fakt štěstí, že jsem se mu vyhnul.

Mezitím získával stále větší náskok vítězný Kent. Toho nemělo cenu nahánět?
Mluvil jsem s ním po závodě a on říkal, že se snažil dotáhnout na Isaaca Viňalese, který se zprvu ujal vedení. To mu v konečné fázi strašně pomohlo. Já si jen opakoval: O.K. Jsem třetí a je jasné, že Isaac nevydrží v takovém tempu celý závod. Doufal jsem, že spadne a nakonec to skutečně přepískl, nenašel hranici a spadl. Zato Kent je jinde. Nechci říkat, že jsem ho nechal zvítězit, ale dnes byl prostě rychlejší.

I on měl v závěru namále.
Vím. Říkal, že ho motorka pěkně vysadila, ale ustál to.

I vy jste se musel bát, jestli medailovou příčku udržíte. Naháněl vás Antonelli a Bagnaia.
Měl jsem skvělou signalizaci na boxovce a věděl jsem, že se na trati nedá jet rychle. Prvních pět nás jelo v tempu, ale nešlo být rychlejší. Kluci, co se vydali za mnou a chtěli stáhnout těch pět vteřin, tak museli jet za hranou. A když jedete za ní, spadnete. Antonelli si toho byl vědom, proto jel jen za Bagnaiou a snažil se udržet na motorce. Bagnaia ale cítil šanci a přepískl to. Ta hranice byla strašně tenká. Márquez v MotoGP neudělal nic špatně a stejně v první spadl.

Kdo první gratuloval? Váš otec?
Taťka je v Chorvatsku a já tu mám jen jednoho sponzora. Takže byl u mě první tým.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze