Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děčínský Houška: Body neřeším. Ale až překonám Janoucha, dostanu kytku

Děčínský basketbalista Jakub Houška | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

6 2015
Stačilo přidat bod, aby už po minulém domácím zápase s USK Praha Jakub Houška předběhl v historickém pořadí nejlepších střelců basketbalového Děčína svého bývalého spoluhráče a kamaráda Miroslava Soukupa. Kapitán Válečníků si to ale „džentlmensky“ schoval až na venkovní duel v Ostravě, kde přispěl k výhře 67:56 šesti body.

Po středeční bitvě má na kontě 3 392 bodů a před sebou už jen legendy Levella Sanderse (3 770) a Petra Janoucha (3 875).

„Ten bod byl minule možná zakletý. Anebo to bylo tím, že jsem si řekl, že si to nechám na příště. Nechtěl jsem, aby Soky u toho byl. Aby nebyl smutný,“ řehnil se Houška potom, co Soukupa vyšoupl z děčínské elitní trojice.

Co pro vás znamená tahle meta?
Já zrovna úplně na tohle nehraju. Ale s naším generálním manažerem Lukášem Houserem jsem se teď domluvil, že až překonám prvního Petra Janoucha, tak že prý dostanu kytku.

Čím to je, že jste obranáře Soukupa předběhl až teď?
Byl tady čtrnáct sezon a já taky nejsem úplně extra střelec. Jsme podobné typy hráčů. Spíš zarputilí v obraně. A když k tomu přidáme nějaké body, tak pro nás plus. Že mi to teď docela střílí, to je už tím věkem, mám nějakou zkušenost. Dřív jsem ale taky paběrkoval body a nezáleží mi na tom, hlavní je pro mě vždy pomoct týmu.

Tabulka střelců Děčína

1. Petr Janouch - 3 875 bodů

2. Levell Sanders - 3 770

3. Jakub Houška - 3 392

4. Miroslav Soukup - 3 387

5. Pavel Houška - 3 214

6. Ladislav Zalužanský - 2 895

7. Miroslav Modr - 2 500

Děčín má za sebou metu 1 000 zápasů v nejvyšší soutěži, nasázel v nich už přes 80 000 bodů. Co říkáte na tahle čísla?
Krása. Je skvělé, že tu je tradice, není to nějaký vymyšlený klub, který se někde zrodil. Je to vidět i na divácích, na všem okolo. Kumulují se tu teď různá výročí, různé počty, jsou to hezké milníky. A jsem rád, že u toho můžu být, že se zrovna takové události dějí. Až se bude slavit 100 let výročí klubu, už tady asi nebudeme.

Jak zatím hodnotíte sezonu?
Rozjeli jsme se, vyhráváme, je to dobře. Ale musíme furt šlapat tak, jak šlapeme, hlavně v obraně. Když to přibrousíme, nebo zatáhneme za opratě v obraně, potom to je dobré. Když tu obranu necháme až jako druhou, je to špatné. Musíme mít pořád v hlavě, že hrajeme obranu, až pak útok. Nesmí se nám to nikdy obrátit. Obrana je všechno, to ostatní přijde, to je naše krédo.

Jak vnímáte přínos navrátilce do týmu Tomáše Pomikálka?
Myslím, že super. Tomáš hlavně na tréninku ukazuje, že to je profík, prošel něčím, o čem se nikomu nemůže ani zdát. Tím, jak to tady zná, tak hrozně rychle zapadl. Systémy se naučil za dva dny, ví, co a jak. Nám to hrozně pomáhá v tréninku, zvedlo to jeho úroveň. V zápase je větší rotace, až se vrátí Bosy (Bosák) s Bazym (Bažant), budeme ještě silnější. Jsem rád, že Tomáš tady je, mám ho rád, hráli jsme spolu už předtím, než odešel do Nymburka. Pomůže nám hodně, pomáhá nám už teď.

S ním je větší šance zopakovat účast ve finále?
S ním, nebo bez něj, jo a ne. Šance se zvyšuje s každým příchodem kvalitního hráče, ale to může být milion dalších věcí, které se nám nemusí podařit. Můžeme prohrávat o bod, jako jsme prohráli v Kolíně první zápas. Musíme mít štěstí, zdraví, může se stát cokoliv. Je to ještě hrozně dlouhá trasa, a co se stane na konci... Když to bude takhle hezké, tak super, když horší, tak bohužel. Ale musíme jít pořád naplno.



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze