V úterý večer seděl za jedním stolem s Norkou Marit Björgenovou, Švédem Tobiasem Fredrikssonem. Svítily na něj reflektory, v sálu sedělo víc než sto novinářů. Po skončení oficiální části tiskové konference jej obklopily na dlouhé minuty. "Chápu, že to je byznys. Musím se umět prodat," říkal osmadvacetiletý Bajčičák.
Jak jsem to dokázal? ptal se
Rodák z oravské vesnice Zakamenné uplynulou sobotu šokoval lyžařský svět - v Reit im Winklu vyhrál závod Světového poháru v běhu na 15 km suverénním způsobem. Závodník, jež dlouhá léta jezdil ve stínu svého známějšího krajana Ivana Bátoryho, nechal soupeře za sebou o víc než dvacet vteřin. "Celou noc jsem nemohl spát," přiznal.
Zákulisní dohady, které rozvířily nečekaným úspěchem v Reit im Winklu ruské závodnice, jej nechávají klidným. "Vím, že když takhle někdo vyskočí, každý se ptá: Co sežral? Já se ptám sám sebe, jak je to možné, že jsem to dokázal?" smál se Bajčičák. Doping? Zapomeňte! "Vždyť my nemáme ani doktora."
Formu tušil Bajčičák už déle. Když na nedávném mistrovství Slovenska nadělil v běhu na 10 km klasicky Bátorymu minutu, bylo mu jasné: Mám na to. Můžu udělat velký výsledek. "Vždycky jsem toužil po vítězství ve Světovém poháru," řekl.
Dvakrát před závody v Reit im Winklu se mu dokonce zdál sen: Do cílové rovinky vjíždí dva lyžaři, jeden z nich je Mathias Fredriksson. "Já zrychlil a vyhrál."
Realita v Reit im Winklu? Od druhého okruhu běželi Bajčičák se Švédem společně. Svěřenec Ivana Hudače vydržel brutální tempo Fredrikssona, před cílem se od něj odpoutal - a vyhrál! "Bylo to něco úžasného! Netušil jsem, že ten svěťák někdy opravdu vyhraji. Navíc s takovým náskokem," usmíval se spokojeně. "Překvapil jsem sebe, celé Slovensko a možná i celý svět."
Jednoho člověka však možná nepřekvapil. Jistý psychotronik mu předpověděl, že v únoru něco velkého dosáhne... "Asi začnu být pověrčivý," smál se Bajčičák.
"Přiveze" auto další úspěch?
V Pragelatu navíc slovenský tým odtrhl zpětné zrcátko na autě. A poškozené auto - to u Slováků znamená úspěch. "Nevím, čím to je. Vždycky když se nám porouchá auto, přijde výsledek," prozradil Bajčičák.
Před Oberstdorfem může být klidný - část slovenské výpravy, která do dějiště šampionátu vyrážela z Tater, musela v Bratislavě měnit auto. To původní nebylo schopné jízdy.
Na Slovensku jsou lyžaři - chtě nechtě - zvyklí na komplikace. Svaz má milionové dluhy, běžecký areál na Štrbském plese chátrá, hrozí, že lyžaři přijdou o ratrak. "Možná se po mém úspěchu něco změní," přál si Bajčičák.
Otázky na úspěch v Oberstdorfu ale krotí. "Stojím pevnýma nohama na zemi."
Na start se postaví čtyřikrát - ve čtvrtek v závodě na 15 km, ve skiatlonu, týmovém sprintu (s Bátorym) a v závěrečném běhu na 50 km klasicky. "Vyhrát mistrovství světa je sen každého, ale já jsem jel s tím, že budu rád v první desítce. Není zapotřebí mít velké oči."
Ještě jednomu lyžaři by v Oberstdorfu přál velký výsledek - Lukáši Bauerovi. Před lety mu byl svědkem na svatbě. "Nepřál bych si nic jiného, než abychom byli oba na stupních vítězů," řekl. Lukáš Bauer by zcela jistě nebyl proti.
Slovenský běžec na lyžích Martin Bajčičák se raduje z vítězství v závodě SP na 15 km volnou technikou. |