"Velmi se to povedlo. I když mi do poslední chvíle přišlo, že nic nefunguje. Ale Knížecí palác nás oslovil, jestli bychom přehlídku nemohli ve spolupráci s ním dělat každý rok. To jsou příjemné starosti," říká. Nedělní závod už sledovala z jachty bývalého pilota Eddieho Irvina.
Musela jste mít špunty do uší?
Když tu bydlíte, přestože daleko od trati, se zvukem motorů se probouzíte a usínáte. Víkend je velmi náročný. Samotný závod, to je na začátku adrenalin. Ale trvá skoro dvě hodiny. I přes ty špunty slyšíte všechno.
Jak se zrodila myšlenka na charitativní přehlídku v Monaku?
Měli jsme zkušenosti z Prahy, tak jsme chtěli udělat něco podobného tady, protože lidé trochu vědí, co dělám. Během formule 1 je tu spousta médií a společnost velmi vlivných a movitých lidí. Přišel nám pomoci princ Albert. Udělali jsme to v pátek, protože piloti formule o víkendu nikam nechodí. Tak nás napadlo využít jejich žen a tím pádem přišli i oni.
Na molo vyšla vedle Evy Herzigové, Petry Němcové nebo Aleny Šeredové třeba i žena Ralfa Schumachera Cora. Jak těžké bylo přemluvit ji?
Všichni byli zlatí. Je pravda, že ona byla méně nervózní, protože je zvyklá na média. Je takový odvážnější typ než třeba paní Häkkinenová. Manželek pilotů bylo asi dvacet.
Seznámila jste se i s piloty?
Nejlepší kamarád syna Tobiáše je Hugo Häkkinen, znám jejich rodinu. Pak taky Raikkönena, Ralfa Schumachera. Byli jsme na lodi Eddie Irvina, teď jdeme na loď McLarenu. Ještě jsem měla možnost poznat Alonsa. Tím, že se tu pohybuju s princem Albertem, mám vstup do společnosti usnadněný. Moc si toho vážím.
Pomohla formule 1 českým dětem?
Určitě. Lidi, kteří se přehlídky zúčastnili, už věděli, o co jde, a sami nabízeli pomoc.
